Článek
V roce 1934 Hagiu Sofiu turecká vláda na popud Mustafy Kemala Atatürka, tehdejšího prezidenta a zakladatele sekulární republiky, přeměnila na muzeum.
Žalující spolek se snažil dokázat, že Atatürkův podpis pod vládním dekretem byl protiprávní, a že je tedy neplatný. Prokuratura namítá, že rozhodnutí vlády odpovídalo zákonům, a požaduje zamítnutí žaloby.
Opětovnou přeměnu chrámu na mešitu podporuje dnešní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, což vyvolalo i odezvu v zahraničí. Kupříkladu šéf americké diplomacie Mike Pompeo se vyslovil pro zachování statusu muzea.
Ankara odmítla Pompeovu radu
Hami Aksoy, mluvčí tureckého ministerstva zahraničí, k tomu ve čtvrtek řekl, že Ankaru Pompeovo vyjádření šokovalo. „Hagia Sofia leží na našem území a je majetkem Turecka jako všechny naše kulturní památky. Jakákoli záležitost, která se jí týká, zůstává naší vnitřní věcí,“ zdůraznil mluvčí.
Na jihu Turecka pomáhá slunce restaurovat ručně tkané koberce
Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, k záměru Turecka řekl, že změna chrámu na mešitu bude „zklamáním“ pro křesťany a postaví proti sobě Západ a Východ.
Status chrámu je v Turecku citlivou politickou záležitostí. Jeho přeměnu na mešitu požaduje většina Turků, zejména pak stoupenci Erdoganovy islámské konzervativní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP)
| Chrám zažil korunovace |
|---|
| Hagia Sofia je jednou z nejznámějších památek na světě. |
| Spadá do kulturního dědictví UNESCO. |
| Postavili ji v šestém století. |
| Po pádu Konstantinopole (dnešního Istanbulu) sloužila jako byzantský chrám. |
| Odehrávaly se v ní korunovace císařů. |
| Poté ji Osmani přebudovali na mešitu, kdž ke chrámu přistavěli čtyři minarety. |