Velká voda spláchla v Libyi celá města, mrtvých jsou tisíce

„Centrum města přestalo existovat, odnesla jej voda (…) Derna je teď rozdělená na dvě části, které spolu nijak nekomunikují. Rozděluje je hluboká strž,“ popsal Mabúka Elmesmary, reportér katarského mediálního domu al-Džazíra, v pondělí situaci ve městě Derna na severovýchodním pobřeží Libye.

Derna, před katastrofou domov téměř stovky tisíc obyvatel, je zřejmě nejhůře postiženým místem v zemi. Tlaková níže Daniel, která v polovině minulého týdne zasáhla centrální část Řecka a jih Bulharska, se později stočila k jihozápadu a v neděli udeřila na libyjské pobřeží. Naneštěstí se tak stalo v oblasti, kde se z jinak vyprahlé země zvedá pohoří Džebel Achdar, a mimořádně silný déšť naplnil jindy suchá údolí směřující k pobřeží.

Voda brala vše, co jí přišlo do cesty. Bilance je tragická: na rozdíl od Balkánu, kde se mrtví v důsledku níže Daniel počítali na jednotky, jsou obětí v Libyi tisíce. A je docela možné, že konečný účet bude mít pětimístné číslo.

K vysokému počtu obětí i obrovským materiálním škodám podle všeho výrazně přispěla zanedbaná infrastruktura. Skupina vědců v roce 2022 upozornila na to, že dvě přehrady v kopcích nad Dernou jsou v žalostném stavu a pravděpodobně by nevydržely větší tlak vody. A právě k protržení těchto nádrží došlo.

„Bylo to jako atomová bomba (…) Jedna z přehrad je nějakých 400 metrů vysoko nad městem, po protržení voda brala s sebou mosty, celé budovy, všechno,“ popsal situaci deníku The Guardian jeden z místních obyvatel. A dodal, že vzhledem k chaotické situaci posledních let byly ve městě postaveny tisíce budov bez povolení i v rizikových oblastech - včetně hlubokého údolí pod přehradami.

Místní úřady přiznaly, že situace je „katastrofální“ a na místě se nedostává pomoci. Očití svědci mluví o hromadách mrtvých těl nashromážděných na místním hřbitově, která čekají na identifikaci.

Záplavy v Libyi jsou druhou tragickou přírodní katastrofou, která postihla severní Afriku v rozmezí několika desítek hodin. Následky velké vody v Libyi budou zřejmě ještě daleko tragičtější než účet za zemětřesení v centrálním Maroku. To udeřilo v noci na sobotu, úřady tam dosud sečetly asi 3000 mrtvých.

Paradoxem je, že velká voda zabíjela v zemi, která patří mezi nejsušší na světě - velkou většinu Libye tvoří vyprahlá poušť. Pohoří Džebel Achdar, které se nad severovýchodním pobřežím země zvedá, však funguje jako návětří pro tlakové útvary přicházející ze Středozemního moře - a právě tam teď spadlo mimořádné množství srážek.

Záchranné práce komplikuje fakt, že východ Libye včetně zasažené oblasti kontrolují vzbouřenecké jednotky polního maršála Chalífy Haftara. Jako metropole těchto vzbouřenců podporovaných mimo jiné Egyptem a Spojenými arabskými emiráty funguje město Benghází.

Přestože Haftar je s mezinárodně uznanou vládou v Tripolisu „na nože“, poslal v pondělí tripolský kabinet do zaplavené oblasti letadlo s patnácti tunami pomoci. Její distribuce a organizace záchranných prací na místě ovšem zůstávají otázkou.