Článek
Ačkoli byly původní odhady vyšší, obavy z možného teroristického útoku zavinily, že letos do působiště zakladatele islámu proroka Mohameda přicestovalo jen milión a půl lidí - obvykle to bývalo o půl miliónu více.
Kdo má peníze, musí jít
Každý muslim, kterému to finanční a zdravotní situace umožní, by měl velkou pouť vykonat alespoň jednou za život. Ačkoli jsou povinnosti, zákazy, rituály i poutní oděv pro všechny společné, každý s sebou přináší své vlastní pojetí islámu, které je v každém koutu planety odlišné a ne vždy se musí blížit jeho skutečnému duchu.
Taková je i současná podoba poutě do Mekky. Na jejím konci tak mohou být tisíce pokorných věřících, kterým se splnil jejich životní sen, stejně jako desítky mrtvých, kterým se stala osudnou náhoda nebo horlivost jejich spoluvěřících.
Právě tuto neděli došlo v první den rituálního kamenování tří sloupů v údolí Míná symbolizujících ďábla k ušlapání či udušení 251 poutníků. Horší bilance byla jen v červenci 1990, kdy v tunelu v Míná přišlo o život 1426 lidí. Saúdskoarabský ministr pro hadždž Ijád bin Amín Madaní v neděli v televizi řekl, že "žádná infrastruktura nemůže zabránit naplnění boží vůle".
Slíbil ale, že "organizace pouti bude vylepšena" a už v pondělí zdejší státní agentura SPA oznámila rozsáhlý a nákladný projekt modernizace svatých míst.
Vláda přislíbila lepší bezpečnost
Dvacetiletý program vyhlásil král Fahd a na postupném vylepšování poutnických zařízení se mají za peníze ze speciálního rozpočtu podílet domácí i zahraniční experti. Už nyní jsou každým rokem budovány nové ubytovny, je rozšiřováno a modernizováno zázemí a zdokonalují se i organizační a bezpečnostní opatření.
Centrum Mekky včetně jejího okolí připomíná velké staveniště. Vyrůstá zde jeden hotel vedle druhého a většina má společné to, že budou otevřené pouze pár dní v roce. Nový plán počítá s rozšířením kapacit z půl miliónu ubytovaných na 1,2 miliónu.
I ústřední bod celé poutě, mešita al-Haram, přestává svou kapacitou postačovat, a to navzdory tomu, že její rozloha byla na konci 20. století trojnásobně rozšířena a dnes je schopna do svého areálu pojmout přes milión věřících.
Alfou a omegou celé hadždže a s ní spojeného byznysu jsou totiž lidé, a ti jsou zde opravdu všude. Poutníci, kteří nemají na hotel nebo pro které již není volný pokoj, spí v mešitách, v parcích, táboří za městem i podél příjezdových komunikací.
Poutníků má být až dvojnásobek
Podle některých odhadů se přitom počet účastníků hadždže během následujících deseti let zdvojnásobí. Přestože podoba a průběh poutního rituálu zůstal po staletí neměnný, rozvoj letecké dopravy mu už před lety vtiskl zcela novou tvář.
Snazší dostupnost Mekky s sebou přinesla větší počet účastníků, a to si vyžádalo kromě náročné organizace podporované důmyslnými bezpečnostními technologiemi i regulaci samotného počtu věřících, kteří mohou na desetidenní rituál přicestovat - dnes je ve světě na 1,3 miliardy muslimů.
Jednotlivým zemím stanovuje Organizace islámské konference množstevní kvóty a ty jsou pak naplňovány podle různých kritérií, jakými může být třeba i věk.
Navzdory tomu některé státy překračují vymezený počet a mnoho poutníků si svou náboženskou povinnost přijíždí splnit mimo daný limit. Například z Iráku letos přijelo o deset tisíc věřících více, než bylo stanoveno. V nemocnici v Mekce jsou umístěni poutníci zranění v tlačenici, která nastala 1. února při tradiční muslimské pouti.
