Velká část ukradeného ukrajinského obilí míří na Krym, zjistila BBC

Stanice BBC nyní na svém webu uvedla, že hovořila s ukrajinskými farmáři, analyzovala satelitní snímky a studovala další údaje ve snaze získat důkazy o tom, kam ukradené obilí putuje. Existuje podle ní řada známek toho, že velká část plodiny putuje nejprve na ukrajinský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo už v roce 2014, a poté často do Sýrie či Turecka.

„Ukradli nám obilí. Zničili naše prostory, zničili naše vybavení," řekl britské veřejnoprávní stanici ukrajinský zemědělec, jehož pravé jméno BBC neuvádí, aby ho ochránila před případnými represemi. Použila pro něj jméno Dmytro a poznamenala, že se pokusila kontaktovat přes 200 farmářů, jejichž půda se nyní nachází na okupovaných územích. Dmytro byl jedním z mála, který byl ochoten se s novináři setkat.

Stanici popsal, jak během čtyř měsíců ruské invaze přišel o svůj podnik, který budoval 25 let. Ruské síly viní z toho, že okupují 80 procent půdy, na které hospodaří, a také z krádeže obilí v průmyslovém měřítku.

Záznamy bezpečnostních kamer na jednom z pozemků firmy zachytily příjezd Rusů se znakem Z na vojenských vozidlech. Podle Dmytra mělo několik jeho nákladních vozů s obilím, které Rusové ukradli, namontované GPS sledovací zařízení. Pomocí těchto údajů se podařilo zjistit, že jely na Krym a pak dál do Ruska, píše BBC.

Ta zároveň upozorňuje, že je velmi těžké sledovat jednotlivé zásilky s ukradeným obilím, ale existuje řada důkazů, že velká část putuje nejprve na Krym. Odvolává se přitom na satelitní snímky dvou klíčových vstupních bodů, na nichž je vidět nahromadění vozidel, která by mohla být použita k přepravě obilí a dalších produktů. Taková úroveň silniční dopravy na Krym je neobvyklá, poznamenala BBC.

Část dopravy by podle ní bylo možné vysvětlit návratem prázdných nákladních vozů z okupovaných oblastí poté, co tam doručily zásoby ruským vojákům. Evidentním výkladem však je to, že mnoho kamionů veze obilí nebo jiné produkty odebrané ukrajinským zemědělcům, uvádí stanice.

Na satelitních snímcích města Džankoj na Krymu jsou podle ní vidět nákladní automobily čekající na silnici vedle skladu obilí a poblíž vlakového nádraží, kde jsou pak vidět vagony, které se používají k přepravě obilí.

Z Džankoje jezdí vlaky do přístavů v Sevastopolu a Kerči, odkud se mohou produkty přepravovat do Ruska nebo do zahraničí, píše BBC. „V Kerčském průlivu (mezi Krymem a Ruskem) překládají ukrajinské obilí z malých lodí na velkoobjemová plavidla, kde ho míchají s obilím z Ruska. Nebo v některých případech plují do této oblasti jen proto, aby vyvolali zdání, že nakládají ruské obilí," tvrdí Andrij Klymenko z Institutu pro černomořská strategická studia v Kyjevě, který pravidelně monitoruje pohyb lodí kolem Krymu.

Plodina je posléze podle něj vyvážena s ruskými certifikáty. Plavidla pak často míří do Sýrie nebo Turecka, píše BBC. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu přitom uvedl, že tvrzení o přepravě ukrajinského obilí do Turecka prošetřili a zatím nenašli žádné důkazy.

BBC dále zmiňuje další satelitní snímky a odborníky, podle nichž vysokou aktivitu tohoto typu na Krymu lze vysvětlit pouze obilím přepravovaným z ukrajinské pevniny. Například na záběrech Sevastopolu z června je podle ní vidět, jak je na řadu lodí nakládán žlutý materiál odpovídající barvě obilí.

Mike Lee ze společnosti Green Square Agro, který pracoval jak na Ukrajině, tak v Rusku, ovšem tvrdí, že část obilí vyváženého z Krymu by mohla být součástí zásob z tamní loňské sklizně, jejíž vývoz narušil konflikt.

Stanice se dále věnuje pohybu některých lodí, které zřejmě převážely ukrajinské obilí do zahraničí, a upozorňuje, že plavidla používala to, co odborníci nazývají „klamavými" praktikami během plavby – jelikož vypínala palubní sledovací zařízení. BBC kontaktovala ruské a syrské provozovatele tří takových lodí, ale nezískala odpovědi na své dotazy.

Stanice také píše, že si opatřila dokumenty vypracované ruskými okupačními orgány, v nichž jsou uvedeny zemědělské podniky, kam má být obilí převezeno. Samostatné vyšetřování pak podle ní ukázalo, že v některých případech Rusové nutí ukrajinské zemědělce prodávat obilí za ceny výrazně nižší, než jsou tržní. A farmáři musí podepisovat dokumenty, které mají dokázat, že plodina byla nakoupena legálně.

Zatímco první zprávy hovořily obvykle o přímých krádežích ze strany ruských sil, zemědělci naznačují, že taktika se změnila, protože Rusové si uvědomují, že pokud nic nezaplatí, může být budoucí úroda sabotována, píše BBC. Zemědělci tvrdí, že musí nízké ceny akceptovat, protože nemají jinou možnost a potřebují nakupovat pohonné hmoty a platit zaměstnance.

BBC na závěr uvádí, že kontaktovala ruské úřady s ohledem na tato obvinění, ale zatím neobdržela odpověď. Rusko už dříve popřelo, že by kradlo obilí. Někteří představitelé v Ruskem okupovaných oblastech však otevřeně hovořili o tom, že z regionů, které nyní kontrolují, bylo ukrajinské obilí odvezeno, dodala stanice.