Článek
DNA odborníci získali z kosti palce neandrtálce, jehož ostatky byly nalezeny na Sibiři. Rozluštění genomu je výrazně podrobnější oproti obdobné analýze jiného genetického materiálu neandrtálce, kterou stejný vědecký tým provedl v roce 2009.
"To umožní rozeznat i malé odlišnosti mezi kopiemi genů, které tento neandrtálec zdědil po matce a otci," uvedl institut o vysoké kvalitě sekvenování (čtení) genomu.
Tým vědců profesora Svanteho Pääboa, který za výzkumem stojí, chce nyní genom porovnat s další DNA neandrtálců a denisovanů, kteří jsou neandrtálcům blízcí.
V čem se lišíme od neandrtálců
"Nahlédneme tak do mnoha aspektů neandrtálců a denisovanů a vylepšíme naše znalosti o genetických změnách, které se v genomech moderního člověka udály poté, co se jeho cesta s neandrtálskými a denisovanskými předky rozdělila," řekl Pääbo.
Neandrtálci (Homo neanderthalensis) se poprvé jako samostatný druh objevili asi před 400.000 lety a obývali rozsáhlá území sahající od dnešní Británie na západě až po Sibiř na východě. Nejsou přímými předky moderního člověka, ale slepou vývojovou větví. Doposud ale není jasné, zda se oba druhy mezi sebou křížily. Takové důkazy by mohlo poskytnout právě porovnání s lidským genetickým kódem.