Článek
Hersh ve svém článku napsal, že výbušniny umístili v blízkosti plynovodu loni v červnu potápěči amerického námořnictva ve spolupráci s Norskem a o tři měsíce později byly odpáleny. Dodal také, že za tímto rozhodnutím údajně stojí americký prezident Joe Biden, který chtěl Moskvu připravit o příjmy z prodeje ruského plynu v Evropě.
Bílý dům označil Hershův článek za „naprostou fikci“, Ústřední zpravodajská služba (CIA) a norské ministerstvo zahraničí za nepravdivý.
Z Nord Streamů 1 a 2 v Baltském moři začal 26. září unikat zemní plyn na čtyřech místech, čemuž předcházely dva výbuchy. Dánští a švédští vyšetřovatelé pak v blízkosti potrubí našli stopy výbušnin, což potvrzuje sabotáž. Odborníci mají za to, že prostředky k sabotáži takového rozsahu mohl mít pouze stát, ale vyšetřování neodhalilo, kdo je za ni zodpovědný.
Hersch se nejvíce proslavil na konci 60. a začátku 70. let. V roce 1970 získal nejslavnější novinářské ocenění Pulitzerovu cenu za odhalení masakru v My Lai a jeho utajování během války ve Vietnamu. Pro New York Times také pokrýval aféru Watergate, kdy v sídle demokratů pracovníci aparátu republikánského prezidenta Richarda Nixona umístili odposlechy.
V posledních letech ale Herschovy články vyvolávají spíš otázky. Psal například o tom, že Pákistán zadržel teroristu a vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina už v roce 2006 a americké jednotky SEALs o pět let později na místě nebojovaly. V dalším článku také zpochybňoval použití chemických zbraní režimem syrského prezidenta Bašára Asada na civilistech.
Poškozený plynovod Nord Stream
Jeho články byly kritizovány, protože se až příliš opíraly o anonymní zdroje a postrádaly pádné důkazy. Hershův článek o Nord Streamu má podobné rysy. Cituje v něm anonymní zdroj „s přímou znalostí operačního plánování“. Ten uvedl, že potápěči z amerického námořnictva umístili podél Nord Streamu výbušniny C4. Už se ale například neobtěžoval s tím, aby tyto údajné členy kontaktoval.
Němci si sypou popel na hlavu. Nord Streamem 2 jsme dodali Putinovi kuráž napadnout Ukrajinu
