Článek
Nejméně tři desítky zraněných si vyžádal zásah policie proti demonstrantům ve městě Maracaibo, kde šli lidé manifestovat před sídlo národní energetické společnosti Corpoelec. Venezuelané se totiž v posledních týdnech potýkají se stále častějšími výpadky elektřiny, které provází i přerušování dodávek vody. Kvůli tomu se zavírají také obchody a školy, elektřina chybí i v nemocnicích.
"Jsem otec rodiny, mám rád své děti, ženu i matku a oni mi je zabíjejí. Radši se nechám zastřelit na demonstraci, než abych umíral v agonii," popsal zoufalou situaci televizi TV Venezuela jeden z demonstrantů v Caracasu. "Kvůli nedostatku léků mi umřela žena. Nechci takovouto Venezuelu, chci Venezuelu svobodnou," uvedl další z účastníků manifestace.
Prozatímní prezident opozice
Sobotní demonstrace svolal stejně jako v předchozích týdnech předseda opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, jehož velká část Venezuelanů i na šest desítek zemí uznává za prozatímního prezidenta. Pětatřicetiletý Guaidó se jím prohlásil z pozice šéfa parlamentu letos 23. ledna poté, co poslanci odmítli uznat nový mandát prezidenta Madura s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Právě transparentní volby jsou jedním z cílů opozice.
"Budeme chodit demonstrovat, dokud nedosáhneme svobody," prohlásil na demonstraci v Caracasu Guaidó, který vyzval k dalšímu protestu na středu. Pozval také státní zaměstnance, aby přišli v pondělí na jednání s opozicí do parlamentu a pomohli k obnovení demokracie v zemi.
Primárním cílem opozice je otevření hranic pro humanitární pomoc, která čeká v Kolumbii a kterou Madurova vláda odmítá do země vpustit, protože ji označuje za americkou intervenci. Spojené státy jsou hlavním podporovatelem venezuelské opozice a snaží se Madura přimět k rezignaci mimo jiné hospodářskými sankcemi.
Manifestace na sobotu svolala i Madurova socialistická strana, jejíž příznivci se sešli v Caracasu. Maduro má stále i podporu armády, jejíž část je vládě loajální kvůli obavám z represí. Za Madurem stojí i Rusko, Čína nebo Turecko.