Článek
„Tato reforma je spravedlivá a pro zajištění udržitelnosti důchodového systému nezbytná. Zachovává zásadu přerozdělování, čímž zaručuje práva pro sociálně nejslabší osoby a solidaritu mezi generacemi,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Olivier Dussopt, který v pátek navštívil regionální pobočku úřadu sociálního zabezpečení v Mylhúzách.
„Ti, kteří jsou sociálně nejvíce znevýhodněni, mají nyní menší potíže s předvídáním své budoucnosti,“ dodal ministr v rozhovoru pro alsaský deník L´Alsace.
Retraites: avec la réforme, un équilibre budgétaire toujours aussi fragilehttps://t.co/hjTmyfGFNa pic.twitter.com/gJn85sZ4Lo
— BFMTV (@BFMTV) September 1, 2023
Jádrem francouzské reformy je zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu ze 62 na 64 let. To se má odehrávat postupně do roku 2030. Už v pátek tak začala platit věková hranice 62 let a tři měsíce.
Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se také bude do důchodu započítávat mateřská či otcovská dovolená. Současně se zvyšuje minimální starobní důchod na 1200 eur (28 920 Kč).
Proti reformě demonstrovaly v zimě a na jaře statisíce Francouzů. Protesty se v některých případech zvrhly v násilnosti.
Pomohl článek ústavy 49.3
Ty propukly zejména poté, co administrativa prezidenta Emmanuela Macrona protlačila zákon mimo Národní shromáždění, dolní komoru parlamentu. Neměla totiž zajištěnou dostatečnou většinu a hrozilo, že by předloha při hlasování ztroskotala.
Macron původně doufal, že získá hlasy opozičních pravicových Republikánů. Jejich frakce ale nebyla v otázce reformy penzí jednotná. Vláda proto využila ústavního článku 49.3, který jí dovoluje obejít parlament předlohami, které se týkají rozpočtu a sociálního zabezpečení.
Zákon je v takovém případě ještě možné zamítnout tím, že se spojí s hlasováním o nedůvěře vládě a kabinet hlasování prohraje. Vláda ale toto měření sil ustála a reforma tak byla definitivně schválena.