Článek
Přesný účet za téměř zcela zničenou metropoli je první reakcí na výroky odsunutých Němců, kteří se domáhají vrácení majetku, o nějž tu po válce přišli.
Polští odborníci nyní zkoumají archivní dokumenty a porovnávají dobové fotografie. Osmnáctičlenná skupina, kterou ustavil magistrát polské metropole, má rovněž připravit případnou žalobu proti Německu.
První přesnější výsledky by měly být známy zřejmě koncem července, celková účetní suma asi v prosinci.
Reakce na požadavky Němců
Nacisté na konci druhé světové války Varšavu téměř srovnali se zemí. Pomstili se tak především za protifašistické povstání v srpnu 1944: zničili asi 85 procent města a zabili při tom na 650 tisíc jeho obyvatel.
"První etapa práce odborníků bude spočívat v popisu stavu varšavských čtvrtí v období 1945 až 1946. Výchozím bodem pro srovnání bude předválečný stav budov v roce 1939," uvedl Józef Menes ze sboru poradců primátora Varšavy.
Zvláštní skupinu odborníků radnice ustavila začátkem června. Parlament Mazowieckého vojvodství, kam spadá i Varšava, se jednomyslně vyslovil pro to, aby region sumarizoval škody z doby německé okupace.
Majetkové otázky uzavřeny
S návrhem přišli poslanci katolické Ligy polských rodin a konzervativní strany Právo a spravedlnost. Jejich představitelé tvrdí, že vyčíslení škod je odpovědí na výzvy německých spolků, které žádají odškodnění odsunutých.
Podobně jako v případě Česka se chtějí odsunutí Němci domáhat soudně majetku, který byli nuceni zanechat na území Polska.
Bývalý německý prezident Johannes Rau a jeho polský protějšek Aleksander Kwašniewski se loni v říjnu vyslovili proti otevírání majetkových otázek