Článek
V proslovu, jehož text zveřejnila prezidentská kancelář v Ankaře, Erdogan řekl, že jeho země v posledních letech posílila svou „pozici světové značky“, pokud jde o zprostředkovatelskou roli v regionálních i globálních krizích.
Türk-Amerikan Ulusal Yönlendirme Komitesi Yemeğihttps://t.co/LPWyMd66om
— Recep Tayyip Erdoğan (@RTErdogan) September 18, 2023
„Náš postoj v rusko-ukrajinské válce ocenil celý svět. Dosáhli jsme mnoha diplomatických úspěchů, od výměny zajatců po černomořskou iniciativu,“ řekl Erdogan v narážce na tzv. obilnou dohodu, kterou zprostředkovala Ankara s OSN a díky níž Ukrajina do letošního července mohla přes Černé moře exportovat své obilí a další zemědělské produkty.
Dodal, že Turecko bude na všech frontách pokračovat ve svém úsilí „s přesvědčením, že ve válce nejsou žádní vítězové a v míru nejsou žádní poražení“.
Podobně se Erdogan vyjádřil v úterý v proslovu na Valném shromáždění OSN. „Od vypuknutí rusko-ukrajinské války se snažíme udržet naše ruské i ukrajinské přátele u (jednacího) stolu s tezí, že ‚ve válce nejsou vítězové a v míru nejsou poražení‘, řekl Erdogan, jehož země byla loni také prostředníkem v mírových vyjednáváních mezi Kyjevem a Moskvou, která ale ztroskotala.
Turecko už více než půl roku blokuje rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Švédsko, které o vstup do této organizace požádalo právě pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině. Ankara argumentuje tím, že Stockholm nedostatečně bojuje proti terorismu, především proti Straně kurdských pracujících (PKK), když poskytuje azyl jejím aktivistům. Turecko v poslední době Švédsku také vyčítá, že toleruje pálení koránu na veřejnosti.