Článek
„Prezident (Putin) přirozeně dělá všechno pro to, aby přispěl k deeskalaci napětí na hranici,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na úterní tiskové konferenci. Peskov prohlásil, že „roli Putina je těžké přeceňovat“.
Ázerbájdžánská armáda začala ostřelovat Arménii
Podle zpráv z brzkého úterního rána Ázerbájdžán ostřeloval arménská města Jermuk a Goris. Obě strany se poté začaly vinit ze vzájemných útoků a provokací. Arménie potvrdila 49 obětí ostřelování, protistrana ztráty sice přiznala, ale neuvedla přesné počty mrtvých či zraněných.
Ázerbájdžán tvrdí, že v oblasti zasahuje pouze proti „legitimním vojenským cílům“, a naopak obvinil Arménii z útoku na civilisty. Arménský ministr obrany podle serveru Politico nařkl Ázerbájdžán z „rozsáhlých provokací“, když podle něj zaútočil jak na vojenskou, tak civilní infrastrukturu.
Krátce po útocích arménský premiér Nikol Pašinjan zavolal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Rusko stojí na straně Arménie a pomohlo jí před dvěma lety vyjednat mírovou dohodu s Ázerbájdžánem. Ve válce de facto zvítězil Ázerbájdžán podporovaný Tureckem a arménští separatisté přišli o území v Náhorním Karabachu. Arménský premiér se i nyní spoléhá na urovnání situace Putinem.
Rusko nemá na výběr. Buď mobilizuje, nebo prohraje, tvrdí američtí zpravodajci
Jenže podle Laurence Broerse z think-tanku Chatham House specializujícího se na Eurasii Rusko kvůli válce na Ukrajině ztratilo status garanta bezpečnosti v regionu. „To otevřelo Ázerbájdžánu nové příležitosti, chce připomenout, že výsledek války v roce 2020 není konečná záležitost,“ uvedl Broerse pro agenturu Reuters.
Kromě Ruska, které od února válčí na Ukrajině, k míru vyzvaly i Spojené státy americké či představitelé Evropské unie v čele s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Francouzský prezident Emmanuel Macron též vyzval obě strany k příměří a avizoval, že Francie konflikt navrhne řešit v Radě bezpečnosti OSN.