Článek
Volby však lze jen stěží označit za demokratické. Vybírat se mohou jen kandidáti pěti stran, které všechny podporují autokrativního prezidenta Islama Karimova. Všechny opoziční strany byly zakázány. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na protest proti nedemokratičnosti voleb vyslala do Uzbekistánu jen 21 pozorovatelů, aby nepotvrdila legitimnost hlasování.
Karimov postoj OBSE ostře kritizoval a zdůraznil, že organizace si "nemůže vyhrazovat exkluzivní právo na posuzování voleb". "Pozorovatelům OBSE se nelíbí, že volby se konají v klidné atmosféře, a jsou překvapeni nepřítomností tvrdé soutěže," prohlásil prezident, podle něhož v zemi není skutečná opozice a několik opozičních skupinek nemá širší lidovou podporu.
Zakázána je v Uzbekistánu především islámská Strany osvobození Hizb at-Tahrír. Karimov ji viní z vyvolávání nepokojů. V zemi došlo v desítkám sebevražedných atentátů včetně útoků na americké a izraelské velvyslanectví v Taškentu. [celá zpráva]
Minulý týden Rusko dopadlo několik členů této Palestinci založené organizace, kterou považuje za teroristickou. [celá zpráva]
O 120 křesel v dolní komoře parlamentu se uchází 489 kandidátů, z nichž je 55 nezávislých, zbylé nominovaly strany. Po volbách má být zřízena i horní komora, z jejíchž 100 členů šestnáct jmenuje sám Karimov a zbytek mají tvořit zástupci regionálních parlamentů.
Jde o první volby od zavedení dvoukomorového parlamentu v roce 2002. Karimov vyjádřil naději, že parlament "bude reprezentovat všechny vrstvy společnosti".