Deset mrtvých po pádu letadla v Rusku. Na seznamu cestujících byl Prigožin

Narodil se 1. června 1961 v Leningradu

Absolvent Petrohradské státní chemicko-farmaceutické akademie

Ženatý, syn, dcera

Před válkou se o Prigožinovi psalo jako o příteli ruského prezidenta, média mu přezdívala „Putinův kuchař“ kvůli velkým stravovacím státním zakázkám pro nejvyšší vládní kruhy, které realizovala jeho firma Konkord.

V roce 1990 si založil síť prodejen hot dogů, o pět let později otevřel v Petrohradu několik obchodů a restaurací. Poté se soustředil na elitní stravování.

V jeho restauraci New Island v roce 2001 večeřeli tehdejší ruský a francouzský prezident Vladimir Putin a Jacques Chirac, o rok později tamtéž Putin hostil George W. Bushe.

Wagnerovci na Ukrajině přišli o 30 tisíc mužů, odhadoval dříve Bílý dům. Bojovali dříve také v Sýrii, jejich složky byly aktivní v řadě afrických států.

Prigožin podnikal také ve stavebnictví, stavěl mimo jiné vojenské objekty na zakázku ministerstva obrany. Podle RBK může stát i za jedním z největších provládních mediálních holdingů Fabrika media. Ruský list Dělovoj Petěrburg v roce 2019 odhadoval jeho jmění na 14,6 miliardy rublů.

Podle ruských médií měl „pohnuté“ mládí. V listopadu 1979 byl odsouzen za krádež k podmíněnému trestu, v roce 1981 jej soud poslal za mříže na 12 let za loupež, podvodné jednání a trestnou činnost spojenou s provozováním prostituce s nezletilými. Z vyměřeného trestu si odseděl devět let, uvádí server stopcor.org.

Otázky americké justice vyvolávalo jeho působení v Agentuře internetového výzkumu (v médiích známější jako „trollové z Olgina“). USA jej podezíraly z ovlivňování voleb v USA v letech 2014–2018. Pro vlivovou činnost na sociálních sítích měl založit početné smyšlené internetové účty s pomocí reálných ukradených identifikačních údajů občanů USA. V rámci vyšetřování kauzy Russiagate na něj byl v roce 2018 vydán zatykač, později po něm FBI vyhlásila pátrání a vypsala odměnu čtvrt milionu dolarů za informace vedoucí k jeho zatčení.

V listopadu 2022 se Prigožin k zásahům do amerických voleb sám veřejně přihlásil.

Během ruské války na Ukrajině tvrdě kritizoval ministra obrany Šojgua a velitele invaze Gerasimova. Obvinil je z vlastizrady s tím, že jeho žoldnéřům z Wagnerovy armády cíleně neposkytují munici ve snaze ji zničit. Ministerstvo obrany tvrdilo, že jim posílá stejné množství jako všem ostatním jednotkám.

V červnu letošního roku Prigožin spolu s několika tisíci wagnerovců podnikl tažení na Moskvu, obsadil na desítky hodin Rostov na Donu, jeho muži také zřejmě zlikvidovali několik ruských pilotů vrtulníků a letoun Il-22 s deseti lidmi na palubě.

Později od svého úmyslu dojít až k Moskvě ustoupil a obrátil kolonu zpět, údajně na naléhání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten poté poskytl wagnerovcům „azyl“.

Podle Prigožina jeho tažení předcházel úder ruské pravidelné armády na cvičné tábory wagnerovců, který měl způsobit „obrovské ztráty na životech“. Poté jeho tiskové středisko zveřejnilo audionahrávku, na níž oznamuje, že „další krok bude náš“, a slíbil „tažení spravedlnosti“.