Článek
Sunnité v Iráku se postí od čtvrtka a překvapivě se k nim na pokyn íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího připojili i šíitští Íránci. Iráčtí šíité na rozdíl od sunnitů považují za správný den pro zahájení půstu až pátek, stejně jako muslimové v Pákistánu.
Američané nyní v Iráku střeží věznice s asi 23 000 vězni. Armáda tvrdí, že zachová naprostou neutralitu ve výběru osob k propuštění a že se nebude ohlížet na to, zda jde o menšinové sunnity, nebo většinové šíity.
Ramadán, nejsvatější ze všech měsíců v muslimském kalendáři, tradičně začíná ve chvíli, kdy je na obloze zpozorován první srpek nového měsíce. Různé islámské země a sekty se ale o přesný začátek měsíce přou. Zatímco v Libyi začaly oslavy ve středu stejně jako v Nigérii, Kamerunu a Kyrgyzstánu, v Pákistánu se začne slavit až v pátek.
Kašmírský muslim se modlí ve svatyni Šah Hamdan v indickém městě Šrinagar. REUTERS/Loay Abu Haykel
Hrozba teroristických útoků
Ne všude je ale velká chuť k oslavám. Indonésii, která je největším muslimským národem na světě, ve středu a čtvrtek zasáhly čtyři otřesy půdy, největší byl o síle 8,4 stupně. Zemřelo nejméně deset lidí, desítky jsou zraněny. Indonéští muslimové se kvůli zemětřesení nemohli ve středu večer v zasažených oblastech účastnit tradičních modliteb.
V Pákistánu zase panují obavy z teroristických útoků. Těch podstatně přibylo poté, co v červenci v Islámabádu armáda vyklidila Červenou mešitu obsazenou radikály. Zemřelo nejméně 100 ozbrojenců. I zde však bylo propuštěno několik desítek vězňů, osvobodit asi 80 zatčených chce také palestinský Hamas.
Almužna a rodinné návštěvy
Saúdská Arábie je jakožto místo zrodu islámu autoritou při stanovování začátku půstu. Její nejvyšší soudní rada letos ale rozhodovala bez očitého svědectví o srpku měsíce. V prohlášení vydaném ve středu uvedla, že jelikož nikdo o úterní noci na nebi srpek měsíce nezahlédl, bude středa třicátým, tedy posledním dnem osmého lunárního měsíce šabánu, a tudíž prvním dnem ramadánu bude čtvrtek.
Slunce zapadá za hlavní mešitu na Západním břehu Jordánu ve městě Ramalláh. REUTERS/Loay Abu Haykel
Během ramadánu se muslimové od úsvitu do západu slunce zdržují jídla, pití, kouření a sexu. Po západu se konec půstu oslaví prvním jídlem "iftar," konec půstu završí poslední jídlo "suhur" před východem slunce.
Ramadán, měsíc zjevení Koránu, je jedním z pěti pilířů islámu. Patří k němu také duchovní rozměr v podobě delších modliteb, odvádění almužny a navštěvování rodin.