Článek
Ruská opozice nový proces, stejně jako ten předchozí, označuje za pomstu Kremlu vyvolanou politickými ambicemi někdejšího šéfa největší soukromé firmy. Chodorkovského ropnou společnost Jukos dodatečné daňové požadavky státu dovedly k zániku.
Ještě než proces začal, policisté u soudní budovy zatkli pětici demonstrantů, kteří vykřikovali hesla jako "Svobodu politickým vězňům".
Sám Chodorkovskij v úterý soud vyzval k ukončení procesu. "Jsem dobře seznámen s případem a soudím, že proces odporuje logice," prohlásil. Žádal rovněž výměnu žalobců, kteří podle něj nejsou nezávislí a brání skutečně spravedlivému soudu.
Ukončení procesu či změny státních žalobců se bezvýsledně domáhala obhajoba během předběžných slyšení, které začaly na počátku března. Soudce však zamítl všechny námitky obhajoby a vyhověl jedině žádosti žalobců o prodloužení vazby obviněných.
Obžalobu opět vedou prokurátoři Dmitrij Šochin a Valerij Loktin, stejně jako při prvním procesu v letech 2003 až 2005. V té době Šochin obdržel z rukou tehdejšího prezidenta Vladimira Putina vysoké státní vyznamenání.
Zpronevěra přes půl biliónu Kč
Obžaloba klade Chodorkovskému a Lebeděvovi za vinu, že zpronevěřili z podřízených společností více než 892 miliard rublů (557 miliard Kč) a "proprali" přes 487 miliard rublů (304 miliard Kč) a 7,5 miliardy dolarů (skoro 17 miliard Kč). To je hodnota veškeré ropy Jukosu.
Obhajoba označuje obžalobu za absurdní. Podle některých právníků Chodorkovskij čelí stejným obviněním jako při předchozím procesu, ačkoli nelze za stejný skutek odsoudit pachatele dvakrát.
Osud kdysi nejbohatšího Rusa, nyní zřejmě nejznámějšího ruského vězně je vnímán jako lakmusový papírek změn za zdmi Kremlu, popřípadě jejich absence.
Chodorkovský vězení zřejmě jen tak neopustí
Ačkoli vyznění procesu zůstává nejisté, opětovný soud je považován za signál, že vězeň nemá vyjít na svobodu ani poté, co mu v roce 2011 vyprší dosavadní trest. Už následující rok se v Rusku mají odehrát prezidentské volby.
V Moskvě má během procesu pobývat i zpravodajka Parlamentního shromáždění Rady Evropy, bývalá německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbegerová, která na místě zkoumá využívání justice k politickým účelům. Exministryně už před lety připravila kritickou zprávu, ve které zpochybnila objektivnost a nezaujatost úřadů v "případu Jukos".
