Článek
Na základě Kjótského protokolu, který vstoupil v platnost letos v únoru se čtyři desítky bohatých zemí včetně Ruska zavázaly snížit do roku 2008-12 emise oxidu uhličitého o 5,2 procenta oproti jejich úrovni v roce 1990. USA, největší znečišťovatel životního prostředí na světě, však dohody z Kjótó již v roce 2001 odmítly. Přísná omezení daná protokolem se nelíbí ani většině rozvojových zemí, které jsou z něj ovšem vyloučeny.
Vytvořit strategii boje proti globálnímu oteplování po roce 2012 co nejdříve je důležité mimo jiné pro podnikatele plánující dlouhodobé investice do nových technologií či pro obchodníky s emisemi skleníkových plynů. Některé odhady hovoří o tom, že jednání zahájená v Montrealu potrvají až pět let.
Kanada jako hostitelská země usiluje o to, aby se do příštích dohod zapojily i USA. Hlavní americký vyjednávač Harlan Watson ale takový návrh ostře odmítl.
Vědci se obávají, že zvyšování emisí skleníkových plynů a s ním spojené globální oteplování povede k častějšímu výskytu hurikánů, rozšíření pouštních oblastí, vymření řady živočišných a rostlinných druhů a zvednutí hladiny moří.