Výroky, které neměly být zveřejněny: Kancléř Kohl měl nelichotivé narážky na Havla

Podle Spiegelu šlo o interní materiály z počátku 90. let minulého století, jež Kohl schválil k publikaci v roce 1998, kdy v kancléřském úřadu po 16 letech skončil.

Jeden z dokumentů se týkal i Havla, o němž Kohl v lednu 1990 - tehdy ještě jako západoněmecký kancléř - řekl francouzskému prezidentovi Françoisi Mitterrandovi, že nové vedení v Praze je mu „velmi sympatické“. To se v později zveřejněné verzi ještě objevilo.

Chybí v ní ovšem Kohlovy výroky o tom, že Havel „má k profesionálovi dost daleko“, že „politice v detailu nerozumí“ a že by bylo lépe, kdyby jako prezident úřadoval „jen po přechodnou dobu“.

„Věci se ale vyvinuly jinak. Po rozpadu Československa v roce 1993 se Havel stal i prezidentem České republiky a na Pražském hradě setrval až do roku 2003, kdy byl Kohl už dávno v důchodu,“ poznamenal Der Spiegel.

Kohl byl kancléřem Spolkové republiky v letech 1982 až 1998. Do dějin se zapsal především svým podílem na znovusjednocení Německa 3. října 1990, kterému předcházelo zhroucení komunistických režimů ve východní Evropě včetně někdejší Německé demokratické republiky (NDR) a Československa.

Dokumenty, z nichž podle rešerše časopisu Der Spiegel zmizely některé pro Kohla nepříjemné citáty, byly zveřejněny v roce 1998 v rámci zvláštní edice německé vlády. Stovky dokumentů - záznamů z jednání, přepisů telefonátů či dopisů - se týkaly jednání o znovusjednocení Německa.

Podle magazínu chtěl křesťanský demokrat (CDU) Kohl odtajněním dokumentů získat v předvolební kampani politické body. Volby ale nakonec drtivě prohrál a v kancléřském úřadu jej vystřídal sociální demokrat (SPD) Gerhard Schröder.

Z dokumentů před zveřejněním zmizely i Kohlovy výroky o Ukrajině, která byla v roce 1990 ještě součástí Sovětského svazu. Kohl tehdy vylučoval, že by se Ukrajina mohla osamostatnit, protože - jak tehdy uvedl - je „srdcem“ SSSR. Nezávislost získala Ukrajina při rozpadu Sovětského svazu už koncem roku 1991.