Útoky na lodě i mosty. Ukrajinci převzali iniciativu a jdou si pro svůj Krym

Rusové zásobují frontu z  Krymského poloostrova přes železnici.

Ukrajinci se soustředí na jeho odříznutí, dobře totiž vědí, že silniční zásobování není ruskou silnou stránkou. Ostřelují proto Krymský, Čonharský most a most u Heničesku.

Na začátku srpna zasáhli Ukrajinci Čonharský most tak, že přerušili provoz na železnici. Pozastavil se tím transport na jedné ze dvou pro Rusy klíčových tratí, které spojují Krym s okupovaným územím Ukrajiny, v tomto případě železniční uzel Džankoj s Melitopolem v okupované Záporožské oblasti.

Rusové už po prvním útoku na Čonharský most v červnu vybudovali vedle paralelní pontonový, který slouží pouze pro silniční dopravu a transport přes něj je značně pomalejší. Podle Rusy dosazeného správce okupované části Chersonské oblasti Vladimira Salda most zřejmě zasáhly britské střely Storm Shadow. Ty mají v exportní variantě dostřel 250 km.

Jedinou druhou tratí na Krym je nově postavená železnice na Kerčském mostě. Do Džankoje sice vede ještě jedna trať, ale ta končí v Chersonu, z něhož se museli Rusové loni stáhnout.

Rusové přitom už v červnu hrozili, že pokud Ukrajinci zaútočí raketami HIMARS a Storm Shadow na ruské území, mezi které řadí i anektovaný ukrajinský poloostrov Krym, odpověď bude okamžitá. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že tento krok budou Rusové považovat za přímé zapojení Západu do konfliktu.

Tuto pomyslnou červenou linii, kterou Rusové vytyčili, Ukrajinci už několikrát svými útoky překročili a žádnou velkou reakci z ruské strany to nepřineslo. Zdá se, že tvorba červených linií je součástí ruské diplomatické hry.

Obě strany ke svým útokům hojně používají drony. Ukrajinci testují nové modely vybavené umělou inteligencí, které najdou cíl i v případě narušení dálkového ovládání. Kyjev také pracuje na vývoji mořských dronů, které dokážou zasáhnout lodě i na velkou vzdálenost.

Mořské drony jsou malá bezpilotní plavidla, která svým vzhledem často připomínají loďku. Jejich velkou výhodou je nenápadnost. Je těžší je zachytit radarem, protože nevydávají moc hluku a pohybují se na hladině, informuje BBC.

Podle Katarzyny Zysk, profesorky Norského institutu obranných studií, mořské drony sehrály důležitou roli v oblasti Černého moře. „Ukrajina sice nemá významné námořnictvo, ale její námořní drony zabránily Rusku plně ovládnout Černé moře,“ uvedla pro BBC.

Právě oblast Černého moře by mohla být pro další vývoj války velmi důležitá. Ukrajinci v  posledních týdnech dali najevo, že se nebojí útoků na ruské lodě. Přihlásili se k sobotnímu útoku na ruský ropný tanker SIG, v pátek pomocí bezpilotních dronů zaútočili na ruský přístav Novorossijsk, při němž došlo k poškození ruské výsadkové lodi Olenogorskij Gorňak.

Šéf Ukrajinských ozbrojených sil Vasyl Maljuk uvedl, že tyto „speciální operace“ jsou prováděny v teritoriálních vodách Ukrajiny, a tudíž jsou legální. Cituje ho deník The New York Times.

Ukrajinci také varují, že od 23. srpna budou ruské přístavy v Černém moři považovány za „oblasti ohrožené válkou“. Podle agentury Reuters se jedná o šest ruských přístavů: Anapa, Novorossijsk, Gelendžik, Tuapse, Soči a Tamaň. Informoval o tom zahraniční reportér deníku The Wall Street Journal Yaroslav Trofimov na sociální síti X.

Naposledy vyděsila Rusy na Krymu série explozí ve středu. Zvuky výbuchů byly hlášené z několika měst, mohutný sloup dýmu byl viděn v Sevastopolské zátoce a opětovně byla přerušena doprava na Kerčském mostě.

Podle vysvětlení okupačních úřadů šlo o „plánovanou likvidaci munice a o cvičení s kouřovou clonou“. Místní si ale stěžují, že jim úřady předem nic neřekly.