Útěk místo války. Tisíce Ukrajinců, kteří chybějí na frontě, žijí v Německu

„Neodcházej! Nemusíš to dělat,“ řekla jeho žena. Ale Dmytro Krušinskyj šel. Nyní třicetiletý Kyjevan se dobrovolně přihlásil do ukrajinské armády. Stalo se tak to loni v únoru, několik dní poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, napsal list Die Welt.

Krušinskyj zraněný na frontě, nyní žije v Berlíně-Tegelu, ve stanovém městečku na místě bývalého letiště. Všechno nechal za sebou. Ženu a dceru, které našly útočiště v Polsku. Práci. Rodnou zemi. „Tady je to dobré. Na frontě jsme často neměli ani stan nad hlavou,“ chválí si.

Od 24. února 2022, kdy začala ruská ofenziva, přišlo do Německa 221 571 ukrajinských mužů ve věku od 18 do 60 let, tedy ve vojenském věku. Z toho podle oficiálních statistik zůstalo v současné době v zemi 189 484 mužů, jak uvedlo spolkové ministerstvo vnitra v odpovědi na dotaz. „Odhaduje se, že kromě oficiálně registrovaných u nás žije až sto tisíc mužů z Ukrajiny ve věku do 60 let, kteří zde přebývají nelegálně, tj. nejsou registrováni,“ podotýká Die Welt. Řada z těchto mužů už předtím bojovala proti ruským okupantům, řada dalších nikoli.

Nutno dodat, že ne všichni naplňují ukrajinská pravidla pro odvod. V současnosti jsou povoláváni do armády muži ve věku od 25 do 60 let (do května letošního roku to bylo od 27 let). Z branné povinnosti jsou vyjmuti muži, kteří mají nepostradatelné zaměstnání (typicky policisté, lékaři a podobně), muži fyzicky či psychicky nezpůsobilí pro službu v armádě, rodiče tří a více dětí, rodiče postižených nebo vážně nemocných dětí, opatrovníci těžce nemocné manželky či rodičů, otcové dětí, jejichž matka slouží v armádě.

Nedostatek mužů schopných vojenské služby v druhém roce války představuje pro Ukrajinu obrovský problém. Rakety, tanky, munici a další vybavení lze alespoň částečně nahradit, pokud je dodají západní spojenci, avšak získat vojáky je stále obtížnější.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustilo Ukrajinu v důsledku války téměř 6,3 milionu lidí. Téměř všichni uprchli do evropských zemí, většinou ženy a děti. Podle Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, je však ve 27 státech EU a také v Norsku, Švýcarsku a Lichtenštejnsku registrováno více než 650 tisíc ukrajinských mužů ve věku 18 až 64 let jako uprchlíci – to jsou teoreticky tisíce potenciálních vojáků. Opět je nutné dodat, že zdaleka ne všichni splňují kritéria pro odvod.

I tak je to značné číslo vzhledem k nedávnému prohlášení Rustema Umerova, nového ukrajinského ministra obrany, že pravidelnou armádu země tvoří celkem 800 tisíc vojáků. Vzhledem ke ztrátám na frontové linii, které vláda v Kyjevě nezveřejňuje, ale které jsou zjevně vysoké, může být pro úspěšnou obranu země klíčové vyslat na obranné mise alespoň část mužů, kteří se dostali mimo vlast, upozorňuje list.

Mnoho Ukrajinců v Německu by bylo schopno nasazení na frontě, avšak bojovat nechtějí. Podle odhadů německé organizace Connection e. V., která podporuje dezertéry, „od začátku války uteklo před odvodem nejméně 175 tisíc branců – někteří z nich do Německa“.

„Nemám pochopení pro ukrajinské muže v Německu, kteří jsou způsobilí k vojenské službě a vyhýbají se obraně své země. Ne všichni musí jít na frontu, mohou se zapojit i do péče o raněné, do likvidace katastrof nebo jinam,“ říká Weltu Roderich Kiesewetter, odborník opoziční křesťanské demokracie (CDU) na obranu. „Když zohledníte jejich počty, chybí ukrajinské armádě osm až deset divizí jen kvůli těmto občanům, kteří žijí v Německu,“ dodává.

Vláda prezidenta Volodymyra Zelenského je z toho stále nervóznější. Na začátku války nařídila všeobecnou mobilizaci, včetně zákazu odchodu branců ve věku od 18 do 60 let ze země – zřejmě se značnými mezerami, jimiž mnozí zdárně proklouzli. Nyní nové vojáky povolává ve stále nových vlnách a ministerstvo obrany nedávno rozšířilo skupinu „osob podléhajících mobilizaci“.

„Považuji za nepravděpodobné, že by německá vláda nebo příslušné vyšší zemské soudy deportovaly odpírače vojenské služby, protože důsledkem by bylo, že by požádali o azyl,“ prohlásil Kiesewetter. „Apeluji na svědomí a vlastenectví Ukrajinců v Německu schopných vojenské služby: pomozte své zemi.“

Německá vláda se v současné době odvolává na Evropskou úmluvu o vydávání z roku 1957, která vylučuje vydání v případě dezerce. Ministerstvo vnitra upřesňuje: „O přípustnosti vydání rozhodují vyšší krajské soudy. Spolková vláda respektuje jejich nezávislost, a proto se k tomu nevyjadřuje.“