Usámův strážce toužil po své mešitě

"Působil jako radikální kazatel v Bochumi pod jménem abú al-Mudžábí a měl v úmyslu zřídit vlastní mešitu v budově bývalého studia na úpravu nehtů,“ napsal týdeník Der Spiegel o někdejším osobním strážci teroristického vůdce Usámy bin Ládina.

Mezi jeho posluchače patřili dva členové tzv. düsseldorfské buňky odsouzení v roce 2014 za přípravu atentátu a další mladí muži, kteří se pak vypravili do Sýrie bojovat za Islámský stát. Dokonce i Tunisan, jenž sloužil jako spojka Anise Amriho, si nenechal ujít jeho kázání, vypověděl jeden informátor.

Amri, odmítnutý tuniský žadatel o azyl, ukradeným kamiónem naloženým 25 tunami stavební oceli 19. prosince 2016 na vánočním trhu v Berlíně zabil dvanáct návštěvníků a 66 jich zranil. „Sámí A. udržuje rozsáhlé mezinárodní kontakty se salafi -stickým podhoubím,“ upozorňovala zpráva vyšetřovatelů letos v únoru.

Na bodové stupnici označované jako Radar-ITE, na níž bezpečnostní složky vyhodnocují závažnost hrozeb, mu letos na jaře přidělily 11 bodů. Od devíti bývá dotyčný považován za vysoké riziko, špičkoví teroristé dostanou přes dvacítku.

Sámí přišel do Spolkové republiky z Tuniska v roce 1997 a studoval na odborné škole v Krefeldu elektrotechniku. Společně se čtyřmi přáteli vyrazil v prosinci 1999 do saúdské Mekky. „Nádherná náboženská pouť,“ chválil si později.

Jeden z těch, kteří byli u toho, však vypověděl něco jiného. Sámí a spol. si to podle něho namířili z Mekky do Afghánistánu, kde v táboře al-Káidy podstoupili pětačtyřicetidenní intenzivní vojenský a ideologický výcvik. Tábor vedl Usáma bin Ládin.

„Student z Německa se navzdory své výšce 165 centimetrů stal příslušníkem osobní stráže takřka dvoumetrového Usámy, a tudíž nosil s sebou všude pancéřovou pěst,“ líčil jeden z účastníků cesty při výslechu na Spolkovém kriminalistickém úřadě v prosinci 2002.

Sámí se měl setkal i s jedním z mužů z pozadí tzv. hamburské buňky kolem Muhammada Atty, jež uskutečnila teroristické útoky na New York a Washington v září 2001. V roce 2006 začala jeho případ vyšetřovat spolková prokuratura odpovědná i za boj proti terorismu. O rok později šetření zastavila.

Neshledala, že by v Německu podporoval teroristické spiknutí, a jeho cesta z přelomu let 1999/2000 zůstala bez následků, protože tehdy členství v zahraniční teroristické organizaci nebylo trestné.

Letos v dubnu deník Bild zveřejnil, že v zemi žije někdejší Usámův oblíbenec, jehož žádost o azyl úřady zamítly už v roce 2006. Od února 2008 na příspěvcích od státu pro sebe, manželku a čtyři děti dostával více než 1160 eur (29 550 korun) měsíčně. Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (69) pojal jeho vyhoštění jako věc své osobní cti, kauzu zmínila v rozpravě Spolkového sněmu i kancléřka Angela Merkelová (63).

Deportace se podle týdeníku Focus ujala speciální policejní jednotka zřízená pro převoz zvlášť nebezpečných osob. V pátek třináctého července v sedm hodin ráno ho charterové letadlo Challenger 604 přepravilo z Düsseldorfu do jeho rodného Tuniska. Soud zaslal svůj verdikt Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky faxem v pátek v 08.27 h SELČ.

Tunisko potvrdilo, že nemíní Sámího vydat. „Je to tuniský občan a my jsme suverénní země. Jsme mladá demokracie s dobře fungující justicí, právě tak dobrou, jako je naše počasí,“ řekl Spiegelu Sodfi ane Síltí (33), mluvčí tuniského proti teroristického úřadu.