Článek
Návštěvníci webů jako Press TV, anglická verze webu íránské státní televize, nebo Al-Alam TV, která šíří informace v arabštině, se pak mohli setkat s prohlášením, že danou stránku „zabavila vláda Spojených států“ jako součást „akce na prosazení zákona“.
Prohlášení doplnily pečetě Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a ministerstva obchodu USA.
Zásah proti propagandě
Polooficiální íránská tisková agentura YJC obvinila podle stanice al-Džazíra Spojené státy, že svým krokem „demonstrují, že (jejich) výzvy ke svobodě slova jsou lži“. Marzieh Hášimiová, prominentní moderátorka Press TV, řekla podle deníku The Los Angeles Times, že její server se snaží „zjistit důvody“ pro americký zásah. Press TV byla již dříve terčem kritik ze Západu.
Do boje s Islámským státem vyrazila největší britská letadlová loď
Podle deníku The Guardian obvinil nejmenovaný americký činitel postižené weby ze šíření „dezinformací“. Podobnou argumentaci použily USA loni v říjnu, kdy jejich ministerstvo spravedlnosti zlikvidovalo 92 webových stránek, jež byly podle něj spojeny s íránskými revolučními gardami (IRGC). Tehdy Američané sdělili, že weby vedly „globální dezinformační kampaň“ a prosazovaly ve světě íránskou propagandu. Předmětem nynějšího zásahu se stala řada webů, jež jsou součástí Íránské islámské rozhlasové a televizní unie (IRTVU). I tu údajně provozují íránské revoluční gardy. IRGC i IRTVU jsou na sankčním seznamu USA.
Íránské volby vyhrál ultrakonzervativní soudce Raísí
Další tři zablokované weby patří ozbrojené skupině Katáib Hizballáh, kterou Washington označil za teroristickou. Terčem amerického zásahu se stal také server al-Masíra, který patří jemenským povstalcům podporovaným Íránem, dále zpravodajský web Palestine Today, který odráží postoje Hamásu a Islámského džihádu v Gaze, nebo opoziční bahrajnská televize LuaLua, jež vysílá z Británie.
Nově zvolený íránský prezident Ebráhím Raísí na první povolební tiskové konferenci v Teheránu.
Překažení sabotáže
K zásahu došlo krátce po íránských prezidentských volbách, v nichž vyhrál ultrakonzervativní Ebrahím Raísí. Ten v pondělí prohlásil, že se nehodlá setkat se svým americkým protějškem Joem Bidenem a že s USA a Západem nemíní jednat o íránském raketovém programu ani o podpoře, kterou Teherán poskytuje milicím v různých blízkovýchodních zemích. Ještě před volbami přitvrdil Írán v otázce jaderného zbrojení, když začal obohacovat uran na 60 procent. K tomuto kroku sáhl v době, kdy svádí se Spojenými státy souboj o to, zda a za jakých podmínek se USA vrátí k dohodě mezi světovými velmocemi a Íránem.
Kdo nás ohrozí, přestane existovat. Nečekaně otevřený rozhovor s exšéfem Mossadu
Ve středu íránské úřady oznámily, že zmařily útok na íránský civilní jaderný program. Terčem útoku měla být budova u Karadže, asi 40 kilometrů západně od Teheránu. Web Nournews, který má údajně blízko k íránské Nejvyšší bezpečnostní radě, informoval, že útok byl překažen dříve, „než způsobil budově jakékoliv škody“. Okolnosti incidentu se vyšetřují.