Článek
Americký návrh již projednávali představitelé obou zemí, avšak Rusko naléhalo na to, aby jej obdrželo v písemné podobě. Zástupci obou velmocí ho ale zatím odmítli zveřejnit. Přijetí návrhu potvrdila i ruská diplomacie.
"Americká strana nám pozdě v noci předala písemné návrhy týkající se protiraketového štítu. Posuzujeme je," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Michail Kamynin. Obsah návrhů neupřesnil.
Návrh se týká amerického záměru umístit protiraketový radar v České republice a základnu s protiraketovými střelami v Polsku. Američané tvrdí, že středoevropská část protiraketového deštníku má čelit hrozbě útoků ze zemí, jako je Írán, avšak Rusko v něm vidí hrozbu a vyhrožuje protiopatřeními.
USA nabízí propojení systémů
Nejmenovaný vysoký americký činitel AP sdělil, že návrh o protiraketové obraně zahrnuje nabídky, které minulý měsíc v Moskvě představila šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová a americký ministr obrany Robert Gates.
Návrh zmiňuje:
a) integraci protiraketových systémů USA, Ruska a NATO, aby se ochrana rozšířila na Rusko a celý Západ
b) pravidelné inspekce ruských expertů na amerických zařízeních v Polsku, což však závisí ještě na souhlasu polské strany
c) odklad aktivace protiraketových střel ve střední Evropě do doby, než se vyjasní, zda Írán může zasáhnout Evropu balistickými raketami.
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE)
- Smlouvu 19. 11. 1990 podepsalo 30 států, všichni členové NATO i rozpuštěné Varšavské smlouvy. Jejími signatáři jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Belgie, Británie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Francie, Gruzie, Island, Itálie, Kanada, Kazachstán, Lucembursko, Maďarsko, Moldavsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Turecko, Ukrajina a USA.
- Smlouva stanovila maximální hranice výzbroje obou vojenských aliancí, a to na každé straně 20 000 tanků, 20 000 dělostřeleckých jednotek, 30 000 obrněných vozidel, 6 800 bojových letounů a 2000 bitevních vrtulníků.
- Závazky měly být splněny do 40 měsíců, tedy do 16. listopadu 1995. Nesplnilo je Rusko, které se tehdy odvolávalo na to, že smlouva vycházela z podmínek evropské bipolarity za studené války a že tehdejší modelová rovnováha sil již neplatí.
- Revidovaná smlouva byla podepsána 19. listopadu 1999, země NATO ji však neratifikovaly. Čekají až Rusko sníží své síly v Gruzii na úroveň stanovenou v původní smlouvě.
- Revidovaná verze určuje horní hranice stavů konvenčních ozbrojených sil nikoli podle dvou aliancí, nýbrž podle jednotlivých států a teritorií. NATO se v ní zavazovalo, že nerozmístí na území svých tehdy nových členských států (ČR, Maďarska a Polska) žádné podstatné pozemní nebo vzdušné bojové jednotky.