Článek
Nejprve bude sděleno pouze právním zástupcům rodin obětí a ostatním zůstane utajeno, sdělila stanice CNN. Pozůstalí se ale mohou obrátit opět
na ministerstvo spravedlnosti a žádat o úplné odtajnění jména. Rodiny mnoha obětí už léta tvrdí, že v útocích na New York a Washington měly prsty špičky saúdskoarabského režimu.
Podle prvních analýz je odhalení role Saúdské Arábie v útocích velmi překvapivé vzhledem k tomu, že prezident Donald Trump se snaží o co nejlepší vztahy s tímto vlivným blízkovýchodním spojencem.
Například v kauze novináře Džamála Chášukdžího, zavražděného na saúdském konzulátu v Turecku, šéf Bílého domu roli režimu zlehčoval.
Rijád podíl na útocích popírá
Rijád opakovaně tvrdí, že se na útocích z 11. září nijak nepodílel, ačkoli 15 z 19 únosců letadel bylo saúdskoarabské národnosti. Také vyšetřovací komise amerického Kongresu v roce 2004 nenalezla žádné důkazy o účasti saúdských institucí či vysoce postavených jednotlivců na teroristických úderech. Někteří členové komise ale později přiznali, že nebyly prověřeny ani zdaleka všechny dostupné důkazy o podílu Saúdů. Žaloba pozůstalých rodin se opírala právě o jejich svědectví.
Inkriminované jméno agenta se objevilo poprvé v roce 2012 v čtyřstránkovém dokumentu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který byl na stopě třem pomocníkům atentátníků. Trojlístek podle těchto materiálů zajišťoval v jižní Kalifornii dvěma pozdějším únoscům letadel ubytování, finance, řidičské průkazy i kurzy létání na trenažérech.
Pozůstalí se soudili o odtajnění jmen už v roce 2003, teprve v roce 2018 ale dostali zelenou k podání další žaloby
Jména dvou pomahačů jsou již známa a oba vystupovali ve starších dokumentech FBI – jsou to Fahád al-Thumajrí a Umar Ahmad al-Bajúmí. Měli kontakty na vládu v Rijádu. První jmenovaný byl zaměstnancem saúdského konzulátu, druhý byl v minulosti vyšetřován coby agent saúdské tajné služby.
Právníci rodin vždy tvrdili, že třetí utajovaný muž byl zřejmě nejvýše postavený. Podle dokumentů FBI al-Thumajrího a al-Bajúmího úkoloval, a musel být tedy jejich nadřízeným. FBI po rozhodnutí soudu sdělila, že ve světle výjimečných okolností případu souhlasí s předáním jména právníkům.
Pozůstalí se soudili o odtajnění jmen už v roce 2003, teprve v roce 2018 ale dostali zelenou k podání další žaloby. Tu umožnil až zákon z roku 2016, který v USA rozšířil možnosti civilních žalob proti cizím zemím podílejícím se na terorismu. Zákon vetoval prezident Barack Obama kvůli obavám, že by mohli být v odvetu žalováni v zahraničí američtí diplomaté a vojáci. Kongres ale jeho veto přehlasoval.