Článek
V Libérii přitom nadále pokračují boje mezi rebely a vládními vojáky prezidenta Charlese Taylora, jehož odstoupení žádají nejen povstalci, ale i Washington.Sám Taylor v rozhovoru pro Newsweek tvrdil, že je ochoten odstoupit, ale nechce "opustit svou zem za občanské války".
V návrhu rezoluce, který USA předložily OSN ve středu v noci, se žádá svolaní schůze Rady bezpečnosti na 15. srpna. Ta by měla rozhodnout o vytvoření mírových sil OSN, které by byly od 1. října rozmístěny v Libérii. Podle amerického ambasadora při OSN Johna Negroponteho je ale pro hlasování o rezoluci reálnější až konec srpna. Žádné rozhodnutí zatím přijato nebylo.
Podle návrhu by měly, západoafrické, americké další jednotky vstoupit do Libérie neprodleně po schválení rezoluce, a co nejrychleji poskytnout humanitární pomoc obyvatelstvu, které je už několik dnů bez pitné vody a potravin. Mají také připravit podmínky pro říjnové rozmístění modrých příleb OSN. Text předpokládá mimo jiné, že OSN bude částečně financovat i jednotky, které slíbila vyslat v nejbližších dnech Nigérie.
Na mírové síly čekají všichni
"Jsme ve zvláštní situaci. V této zemi se nedaří uzavřít příměří, ale obě bojující strany žádají příchod mezinárodních sil a čeká na ně i obyvatelstvo," charakterizoval situaci generální tajemník OSN Kofi Annan. "Nežádáme o početné jednotky, ale potřebujeme, aby nám někdo přišel na pomoc," řekl novinářům monrovijský arcibiskup Michael Francis Kpakala.
Návrh rezoluce má ale kontroverzní pasáž: žádá, aby mírové síly byly vyňaty z pravomoci Mezinárodního trestního soudu, který Bushova vláda neuznává. Annan usoudil, že tato pasáž v rezoluci nebude nutná, protože mírové síly pod mandátem OSN nebyly nikdy zapleteny do zločinů, které má soudit Mezinárodní trestní soud.
První mírové jednotky v pondělí
V Monrovii zatím sonduje situaci skupina západoafrických důstojníků v čele s nigerijským generálem Festusem Okonkwem. Skupina má v Libérii zůstat do soboty, po jejím návratu má Hospodářské společenství západoafrických států, jehož zástupci zasedají v Akkře, stanovit datum vyslání asi tří tisíc vojáků z regionu, kteří by měli pomoci uklidnit situaci do příchodu mezinárodních mírových sil. Západoafričtí vůdci na summitu v ghanské metropoli Akkře slíbili, že do pondělka vyšlou první mírové jednotky. Liberijský prezident Charles Taylor by do tří dnů poté měl předat moc a odejít do nigerijského exilu, sdělili vyjednávači.
