Uprchlické kvóty nechtějí dvě třetiny obyvatel střední Evropy

Dotázáno bylo 11 tisíc lidí ze střední a východní Evropy a z Balkánu. S migračními kvótami nesouhlasí podle průzkumu 94 procent Slováků, 93 procent Čechů, 89 procent Bulharů, 87 procent Maďarů, 83 procent Slovinců, 82 procent Rumunů, 74 procent Poláků, 71 procent Chorvatů, 70 procent Srbů, 50 procent Němců a 46 procent Rakušanů.

Průzkum se opírá o telefonické rozhovory s lidmi staršími 18 let ve zmíněných zemích.

Navzdory rozhodnutí Evropského soudního dvora zamítnout žalobu Maďarska a Slovenska na kvóty pro přerozdělení migrantů nebude Budapešť měnit svou migrační politiku. V pořadu 180 minut rozhlasové stanice Kossuth to v pátek potvrdil maďarský premiér Viktor Orbán.

„Rozhodnutí soudu není důvodem k tomu, abychom měnili svou politiku odmítající migranty,“ konstatoval. Podle Orbána je spojování migrační otázky s kohezními fondy nemorální a v rozporu s evropským právem. „Maďarsko není přistěhovaleckou zemí a nechce se jí stát,“ zdůraznil premiér.

Podle Orbána mohou pouze Maďaři rozhodnout o tom, s kým chtějí žít. „Maďarsko bojuje proti bruselské politice, která chce přemísťovat lidi navzdory nevůli národních států. Je absurdní, aby bruselští byrokraté rozhodovali, že tři (arabští) Júsufové mají žít v Budapešti,“ dodal.

Maďarský premiér v této souvislosti upozornil, že rozhodující státy Evropské unie jsou bývalými koloniálními velmocemi. Naznačil, že do těchto států přicházejí lidé právě z jejich bývalých kolonií. „Chtějí nám vnutit tuto logiku, i když země střední Evropy nemají koloniální minulost a nikoho jsme nikdy nezvali. My nejsme imigrační zemí a nedovolíme, aby ji z nás udělala jakákoli velmoc,“ zdůraznil.

Balázs Hidvéghi, šéf komunikace maďarské vládní strany FIDESZ, upozornil, že v parlamentních volbách v dubnu 2018 bude důležitá opětovná volba Orbána, protože jinak dojde ke zbourání bariéry na jižních hranicích. Maďarsko ji v čase vrcholící migrační vlny v roce 2015 postavilo na hranicích se Srbskem. „Můžeme si vybrat, buď ochráníme vlast, nebo dovolíme, aby se navždy změnila,“ dodal.

Hidvéghi konstatoval, že Evropská unie odmítla žádost premiéra Orbána o proplacení poloviny nákladů na výstavbu hraniční bariéry, která podle předsedy maďarské vlády nechrání jen Maďarsko, nýbrž celou Unii.

„Šéf německé CSU Horst Seehofer přitom označil tento požadavek za zcela legitimní,“ dodal šéf komunikace strany FIDESZ. Maďarsko vyčíslilo náklady na výstavbu bariéry a na výcvik 3000 tzv. hraničních lovců celkem na 440 miliónů eur (11,5 miliardy Kč).

Státy EU, jež odmítají přijímat utečence na základě kvót, by měly od Bruselu dostávat méně dotací. Podle agentury DPA to v pátek řekl Matteo Renzi, někdejší italský premiér a jeden z nejvlivnějších italských politiků.

Renzi ještě jako šéf italské vlády (2014 až 2016) tvrdil, že EU by měla odebrat finanční prostředky vzpurným státům střední a východní Evropy.

„Země, jež nepřijímají migranty, musí být potrestány jednoduše. Odmítáte solidaritu v případě běženců? Tak potom já neprojevím solidaritu při rozdělování finančních prostředků. A neříkejte tomu vydírání. Tomu se říká spravedlnost, tomu se říká solidarita, tomu se říká Evropa s velkým E,“ dodal Renzi, šéf Demokratické strany, klíčového člena současné koaliční vlády v Římě.