Článek
„Musíme využít síly Evropské unie k tomu, abychom stanovili maximální ceny plynu,“ zdůraznil po jednání polský premiér Mateusz Morawiecki.
Připustil, že včerejší jednání pozice zemí nesjednotilo, prezidenti a premiéři unijních zemí ale vyzvali Evropskou komisi (EK), aby „velmi rychle“ připravila plán, s nímž podle kritiků zbytečně dlouho váhá.
Šéfka EK: Shoda na společných nákupech
Stejně jako Polsko se pro zastropování cen plynu vyslovili také např. Francie, Itálie či Španělsko.
Německo spolu s Nizozemskem či severskými státy se ale zatím staví proti s obavami, že by strop zásadně narušil fungování trhu a mohl způsobit nedostatek plynu. Česko jako předsednická země zastává neutrální postoj.
Nezbytná opatření pro snížení cen energetických zdrojů by měla EU přijmout na oficiální vrcholné schůzce za dva týdny v Bruselu, upřesnil předseda Evropské rady Charles Michel na závěrečné tiskové konferenci. Té se zúčastnil spolu s předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou a premiérem Petrem Fialou (ODS).
„Stále větší podporu má oddělení ceny plynu od ceny elektřiny, to by znamenalo ve výsledku snížení cen pro občany i firmy v Evropské unie,“ uvedl český předseda vlády.
Je podle něj nutné také hledat celoevropské možnosti pomoci s cenami energií velkým firmám, které není možno podporovat ze státních rozpočtů. Navrhoval též uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy. „Blížíme se ke společnému řešení, které (ale) musí přijít rychle,“ podotkl.
Rakousko se kvůli jádru obrací na soudní dvůr EU
Von der Leyenová poznamenala, že státy EU podporují společné nákupy plynu v příštím roce. To umožní, „abychom se nemuseli navzájem přebíjet a měli společnou vyjednávací moc“, vysvětlila. Apelovala také na investice do obnovitelných zdrojů energie.
Nutnost společných nákupů zdůraznil i slovenský premiér Eduard Heger. „Všichni jsme komunikovali urgentnost snížení cen, jsou pro naše ekonomiky neúnosné,“ poznamenal.
Morawiecki rovněž prozradil, že řada lídrů kritizovala podpůrný energetický balík Německa v hodnotě až 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun), který podle něj dává neférovou konkurenční výhodu tamním firmám.
„Nejbohatší stát EU, hospodářsky silný, zkouší využít tu krizi, aby získal konkurenční výhodu pro svoje podniky v porovnání s jinými společnostmi na jednotném trhu. To není fér, tímto způsobem nemůže fungovat jednotný trh,“ řekl.
Scholz podpůrný balík bránil
Německý kancléř Olaf Scholz naopak prohlásil, že se na summitu nepochopení ohledně plánu německé vlády podařilo odstranit. Podle něj je důležité snížit ceny zemního plynu a připustil, že vyřešení problému vysokých cen lze dosáhnout jen společně. Zároveň ale obhajoval opatření na národní úrovni. Podle něj jsou nezbytná a budou je muset přijmout všechny země.
EK plánuje maximální prodejní cenu 180 eur (4410 korun) za megawatthodinu elektřiny pro neplynové zdroje, která podle členských států EU zaručí dodavatelům pokrytí nákladů i přiměřený zisk. Podle odborníků se tento cenový strop v podstatě rovná dani, protože částku za prodej energií nad tuto hranici odevzdají obchodníci vládám, které ji použijí na pomoc s cenami pro domácnosti a firmy.
Limit 180 eur ale nelze srovnávat se stropem ceny silové elektřiny a plynu pro české domácnosti, který vláda schválila na 6 Kč za kWh silové elektřiny s DPH a 3 Kč za kWh plynu s DPH. To je cena, kterou zaplatí za odběr spotřebitelé.
Evropský strop neurčuje nejvyšší možnou cenu, ale hranici, nad niž bude muset dodavatel vyšší prodejní cenu odevzdat jednotlivým evropským státům.
Češi se uskromnili, Němci šetřit plynem ještě nezačali
