Ukrajinské vojákyně se brání obtěžování

Podplukovnice Olha Derkačová (43), která slouží přes 25 let a prošla i frontou na Donbasu, trpěla prý obtěžování ze strany nadřízeného plukovníka několik let. Teprve když se nervově zhroutila a na tři týdny ji hospitalizovali, odhodlala se zveřejnit svůj příběh a nadřízeného zažalovala. Ten ji však na oplátku obvinil z pomluvy a pohrozil soudem pro urážku na cti.

Případ nyní vyšetřuje policie a prověrku stížnosti poprvé nařídil i Ruslan Chomčak, vrchní velitel ozbrojených sil.

„Sahal na mě, ohmatával mě pokaždé, když jsem vstoupila do jeho kanceláře,“ popsala Olha novinářům chování plukovníka, se kterým sloužila v černihovském vojenském útvaru nedaleko Kyjeva. Podle jejích slov ji Oleksandr Kryvoručko (58) trvale ponižoval a psychicky deptal. Přiznává, že se dosud stydí mluvit o tom, co se jí stalo, ale je odhodlána násilníka usvědčit, aby pomohla dalším kolegyním. Podle průzkumu každá desátá žena v ukrajinské armádě narazila na projevy sexuálního násilí.

Vojenský psycholog Andrij Kozinčuk tvrdí, že v tamních ozbrojených silách dosud panuje „genderový stereotyp, že žena má nižší postavení, zatímco velitel má bezmeznou moc“. „Ponižováním podřízené si velitelé mnohdy upevňují pozici,“ řekl Rádiu Svoboda.

Podle expertů vyšetřování sexuální šikany při výkonu vojenské služby často končí bezvýsledně pro „nedostatek důkazů“. K soudu se dosud žádný incident nedostal.

„V podobných případech narážíme na odpor. Dokud trvá válka na východě, poškození pověsti ozbrojených sil je nežádoucí,“ citoval rozhlas Deutsche Welle aktivistku Oksanu Huzovou.

Zklamáním skončila služba v armádě pro Valerii Sikalovou (24), která si po změně politického režimu v zemi jako první vojákyně dovolila postěžovat na sexuální obtěžování ze strany velitele. Na její obranu se postavila Amnesty International, a její příběh se dostal dokonce do listu The New York Times. Popsala ho Julija Mendelová, nynější mluvčí ukrajinského prezidenta, která dříve působila jako zpravodajka listu. „Slíbil mi kariéru, pokud mu vyhovím. Cítila jsem se jako děvka,“ citovala mladou ženu. Když poručice velitele odmítla, ponižoval ji a nutil zvedat těžkou munici. Z armády odešla ze zdravotních důvodů.

Za dva roky se soudu nedočkala. Plukovník Viktor Ivaniv, na kterého si stěžovala, povýšil a převeleli ho do Kyjeva. Sikalovou, která mezitím odjela do Polska, žaloval pro urážku na cti.

Značná část žen nastoupila do ukrajinské armády v době ozbrojených střetů na Donbasu a za posledních deset let se jejich počet zvýšil asi 15násobně.

Mechanismus, který by řešil postup při sexuálním obtěžování příslušnic ozbrojených sil, však podle expertů chybí. Hlavním důvodem mlčení žen je přitom podle nich stud a strach. „Systém nepočítá s tím, že se případy obtěžování budou zveřejňovat,“ říká Hanna Hryščenková z organizace Neviditelný prapor.