Ukrajině hrozí stejný scénář jako v Afghánistánu. Západ se skloní a Rusko vyhraje, tvrdí analýza

Podstatné ve válce na Ukrajině je spolehlivé zásobování zbraněmi a municí. Pokud jde o morálku, Ukrajinci jsou mnohem lepší než Rusové. V létě 2022 dokázali, jakých překvapivých úspěchů jsou schopni. Zatlačili ruské jednotky, které na začátku konfliktu obklíčily Kyjev, zpět na východ, píše Christoph von Marschall.

Vojenská pomoc však musí dorazit včas. A právě v tom Západ selhává. Ukrajině nedává to, co k vítězství nutně potřebuje. Dodávky zbraní přicházejí příliš pozdě a je jich příliš málo.

V této souvislosti Marschall připomněl konflikt USA a Evropy v Afghánistánu v letech 2001-2021. Západu tehdy podle něj, stejně jako nyní na Ukrajině, chybělo bezpodmínečné odhodlání konflikt vyhrát, špatně odhadl časový faktor a nezaměřil se na podstatné.

Kancléř Olaf Scholz je jedním z prokrastinátorů situace, píše se v analýze. Jako příklad uvádí tahanice o tanky Leopard. Ukrajina o ně požádala na jaře roku 2022, a pokud by je dostala, mohla s nimi dosáhnout značných úspěchů, protože Rusové neměli vybudované opevněné obranné linie.

O rok později, kdy tanky Leopard a Abrams dorazily, přišly o svou strategickou výhodu. Během zimy Rusové vytvořili minové pásy, vybudovali bunkry a získali zásoby dronů, které s tanky mohly účinně bojovat.

Takový scénář se opakuje s dalšími zbraněmi a dělostřeleckou municí, například raketami Taurus či americkými střelami ATACMS, které mohly zničit ruské zásobovací trasy. V dělostřelecké munici mají podle Focusu Rusové sedmkrát větší převahu než Ukrajinci. Získávají ji ze Severní Koreje a Íránu.

Balík americké pomoci republikáni měsíce blokovali v americkém Kongresu. To Ukrajinu extrémně poškodilo.

K vítězství Ukrajiny by měla být schopna pomoci bohatá Evropa, která je ekonomicky sedmkrát silnější než Rusko, připomíná Focus a dodává: „Evropští lídři – francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová či španělský premiér Pedro Sánchez – ale neplní svou společnou odpovědnost.“

Evropa je v podobné situaci jako v roce 1938, píše Marschall. Tehdy Západ opustil Československo v naději na záchranu míru. Pokud váhání Západu povede Vladimira Putina k přesvědčení, že může pokračovat v Pobaltí, Olaf Scholz se podle Marschalla zapíše do historie jako kancléř, který chtěl zabránit přímé válce proti Rusku moudrou zdrženlivostí, ale svou váhavostí ji pomohl uskutečnit.

Christoph von Marschall je německý politický novinář pracující pro berlínský Der Tagesspiegel.