Článek
Hlavním cílem zvažovaných operací bylo donutit Moskvu, aby část svých sil přesunula z Ukrajiny do Sýrie. Představitelé ukrajinské vojenské rozvědky (GUR) přitom upřednostňovali omezené útoky za pomocí bezpilotních letadel s tím, že terčem by byla spíše soukromá Wagnerova armáda než ruští vojáci nasazení v Sýrii, napsal The Washington Post.
Hazard povstalců
Podle uniklých materiálů nebylo v plánu, že by se Kyjev k útokům přihlásil. Jednání o možné spolupráci přitom probíhala se Syrskými demokratickými silami (SDF), které tvoří arabsko-kurdské milice. Ty loni avizovaly připravenost smířit se s režimem syrského prezidenta Bašára Asada a nyní se potýkají především s tureckým tlakem. Zástupci SDF oficiálně jednání s Ukrajinci popřeli. „Dokumenty, o kterých mluvíte, nejsou pravdivé. Naše síly nikdy nebyly stranou v rusko-ukrajinské válce,“ reagoval mluvčí milic Farhad Šamí.
Americké vojenské dokumenty přitom popisují i detaily jednání mezi zástupci Kyjeva a SDF z loňského podzimu. Arabsko-kurdské milice požadovaly mimo jiné systém protivzdušné obrany, odmítaly útoky na ruské pozice z Kurdy ovládaných území a požadovaly záruku, že jejich role zůstane utajena, píše deník.
„Souhlasit s něčím takovým by pro SDF byl opravdový hazard,“ řekl americkému listu blízkovýchodní analytik Aron Lund z think-tanku Century International. Upozornil, že SDF operuje i v blízkosti ruských základen a pro Moskvu by zřejmě nebyl problém jejich pozice zasáhnout.
Zelenskyj byl proti
Ukrajinská vojenská rozvědka už v průběhu plánování narazila na možné „logistické problémy“, loni 29. prosince pak američtí zpravodajci zjistili, že Zelenskyj další přípravy možných operací v Sýrii zastavil, píše se v uniklých materiálech. Podle těch mohl sehrát roli americký nátlak i nedostatek dronů na ukrajinské straně. Bez tichého souhlasu Spojených států či Turecka je přitom krajně nepravděpodobné, že by se Kyjev k plánům na údery v Sýrii vrátil, uzavírají autoři dokumentu.
Ruské letouny na základně Hmímím v Sýrii
Ti rovněž varují, že podobný útok by mohl uškodit zájmům USA, protože by mohl být připisován Američanům. Uniklý materiál obsahuje i přehled cílů seřazených podle nebezpečí, že vyvolá silnou reakci Moskvy. Největší riziko podle tohoto srovnání představuje úder na ruskou leteckou základnu Hmímím u syrského přístavu Latákie. Jako příklad nejméně riskantního úderu uvádí naleziště zemního plynu nedaleko Palmýry, které je spjaté s wagnerovci.
Materiál, na který se odvolává The Washington Post, je jedním z množství utajovaných amerických vojenských dokumentů, jež na síti Discord zveřejnil člen Letecké národní gardy Jack Teixeira. Pentagon únik označil za „závažné bezpečnostní riziko pro USA“, aniž by komentoval pravost informací.
Ruská vojenská intervence v Sýrii na podporu režimu prezidenta Asada začala v září roku 2015. Některé oblasti na severu země stále ovládají různé povstalecké skupiny, Moskva však loni část svých sil v Sýrii přemístila právě na Ukrajinu, upozornil na podzim list The New York Times.
Moskva verbuje Palestince v Libanonu i Sýrii
