Ukrajina a Rusko měly před dvěma lety mírovou dohodu na dosah

Podle německého deníku Die Welt to vyplývá z návrhu této smlouvy, na němž se zástupci obou stran dohodli v Istanbulu v polovině dubna s tím, že sporné body dořeší osobně prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. K jejich setkání ale nedošlo.

Ruská a ukrajinská strana začaly jednat o zastavení nepřátelských akcí bezprostředně po začátku války. Ukrajina se v 17stránkovém dokumentu měla zavázat k „trvalé neutralitě“, čímž by se Kyjev vzdal ambicí na členství ve vojenských uskupeních včetně Severoatlantické aliance (NATO).

Ukrajina se rovněž zavazovala, že nikdy neobdrží, nevyrobí ani nekoupí jaderné zbraně, neumožní vstup cizích vojáků na své území a neposkytne žádné jiné zemi ani přístup ke své vojenské infrastruktuře, včetně letišť a přístavů.

Kromě toho se Kyjev měl zdržet provádění vojenských cvičení se zahraniční účastí a účasti na jakýchkoli vojenských konfliktech. Podle článku 3 dokumentu ale nic přímo nebránilo tomu, aby se Kyjev v budoucnu stal členem Evropské unie (EU).

Ukrajinská území okupovaná ještě před zahájením agrese, tedy poloostrov Krym a části Doněcké a Luhanské oblasti, měla zůstat Rusku.

Rusko v reakci na to slíbilo, že na Ukrajinu znovu nezaútočí. Aby měl Kyjev jistotu, souhlasila Moskva s tím, že pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, tedy USA, Velká Británie, Francie, Čína a Rusko, poskytne Ukrajině komplexní bezpečnostní záruky.

Rusko se tak mělo stát jedním z garantů paradoxně i přesto, že šlo o agresora. V případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu se garantující země měly zavázat, že budou podporovat Kyjev v jeho právu na sebeobranu, jak je zakotvena v Chartě OSN. Bezpečnostní garance pro Ukrajinu ale vyplývaly i z předchozích mezinárodních úmluv uznaných i Ruskem.

Nevyřešena zůstala otázka velikosti ukrajinské armády. Moskva požadovala, aby byla zredukována na 85 tisíc vojáků, zatímco Kyjev požadoval 250 tisíc. Názory se lišily i na množství vojenské techniky. Rusko požadovalo snížení počtu tanků na 342 a Kyjev ho chtěl udržet na 800.

Rusko také požadovalo, aby se ruština na Ukrajině stala druhým úředním jazykem, aby byly zrušeny vzájemné sankce a byly zastaveny spory u mezinárodních soudů. Kyjev s tím prý ale nesouhlasil.

List Die Welt, z jehož článku vycházely také internetové noviny Ukrajinska pravda a ruská tisková agentura TASS, v této souvislosti citoval nejmenovaného člena ukrajinské delegace, který řekl, že to „byla nejlepší dohoda, jakou jsme mohli mít“.

„Když se ohlédneme zpět, můžeme říci, že Ukrajina byla tehdy v silnější vyjednávací pozici než dnes. Kdyby válka skončila dva měsíce poté, co začala, zachránilo by to mnoho lidských životů,“ citoval dále list nejmenovaného činitele.

Německý deník dále píše, že člen ukrajinské delegace Davyd Arachamija později naznačil, proč se Zelenskyj a Putin nakonec nesetkali. Tehdejší britský premiér Boris Johnson přijel 9. dubna 2022 do Kyjeva a údajně řekl, že Londýn s Putinem „nic nepodepíše“ a že Ukrajina by měla pokračovat v boji. Johnson toto tvrzení ale odmítl.

Podle některých zdrojů přispělo ke krachu vyjednávání také hromadné vraždění civilistů, kterého se ruské jednotky dopustily v ukrajinském městě Buča. První snímky a videa z masakru se na veřejnosti objevily začátkem dubna 2022.