Článek
Nápad zaujal i ruskou redakci BBC, která připomněla, že po téměř 30 letech od navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi Ukrajina přerušila diplomatické vztahy s Ruskem po vpádu jeho vojsk do země loni 24. února.
Letos v dubnu se kyjevské úřady rozhodly zabavit pozemek velvyslanectví, za který Rusko platilo roční pronájem ve výši jedné hřivny, a vypověděly příslušnou smlouvu. Ale sama budova zůstává ruským majetkem. Poslanci kyjevského městského sněmu se obrátili na vládu a radu národní bezpečnosti, aby budovu vyvlastnily. A pak by bylo možné zřídit v budově muzeum terorismu, říká Pašynnová.
Místo rezidence Pesopark
Velvyslanectví si i tak vysloužilo špatnou pověst, podotkla BBC. Od ruské anexe Krymu a roznícení povstání východoukrajinských separatistů proti vládě v Kyjevě v roce 2014 se tu pravidelně demonstrovalo. Často přitom docházelo k potyčkám s policií, házení kamenů a petard.
Před anexí Krymu ruští diplomaté plánovali velvyslanectví rozšířit do kyjevské čtvrti Podil (česky Podolí), která se nachází v historickém centru města u řeky Dněpr. Nyní na místo, kde mohla být rezidence ruského velvyslance, chodí místní venčit psy a místu se říká Pesopark. Naproti, kde mohly být kanceláře zastupitelského úřadu, aktivisté zřídili zahrádku.
Rusko mělo na Ukrajině také konzuláty ve Lvově, Oděse, Charkově, rezidence, kulturní středisko, obchodní zastoupení, kanceláře státních firem. Ještě před invazí byly tyto budovy opuštěny a diplomaté odjeli.
Vydírání na státní úrovni, řekla Zacharovová k českému požadavku na uhrazení nájemného
