Hlavní obsah

Turecko kvůli kritice genocidy stáhlo z USA velvyslance

ANKARA/WASHINGTON

Turecko odsoudilo rezoluci zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů USA označující smrt asi 1,5 milionu Arménů za první světové války na územích ovládaných tehdejší Osmanskou říší za genocidu. Turecký prezident Abdullah Gül označil dokument za nepřijatelný a jeho vláda dočasně odvolala svého velvyslance ve Washingtonu.

Článek

Ministerstvo zahraničí USA ve snaze zmírnit negativní dopady rezoluce vyjádřilo nad odhlasováním dokumentu politování. "Schválení rezoluce bylo neodpovědným krokem, který ve velmi citlivém období ztíží vztahy s naším přítelem a spojencem," uvedla v prohlášení turecká vláda.

"Toto nepřijatelné rozhodnutí výboru sněmovny nemá žádný podklad a nerespektuje Turky," prohlásil Gül. "Bohužel někteří politici ve Spojených státech nebyli dobře informováni a opět upřednostnili obětování velkých věcí ve prospěch malých problémů domácí politiky. Není to čin, který by sloužil ke cti představitelům takového národa, jako jsou USA," dodal.

Asociace tureckých spotřebitelů ve čtvrtek v reakci na rezoluci také vyzvala k bojkotu amerického zboží.

Vládu USA rezoluce zklamala

Ministerstvo zahraničí USA se snažilo turecké reakce zmírnit a vyhlásilo politování, že rezoluce získala podporu. Tajemník ministryně zahraničí Nicholas Burns sdělil, že Bushova vláda je "velmi zklamána". "Spojené státy si uvědomují ohromné strádání arménského lidu během masového vyvražďování a násilných deportací za první světové války na konci existence Otomanského císařství," uvedl se zdůrazněním, že Arméni byli likvidováni ještě před vznikem moderního tureckého státu.

Zmínil také, že rezoluce číslo 106 nepodporuje spravedlivé spočítání obětí. Řada západních historiků však uznává, že během pronásledování v roce 1915 zahynulo v Turecku až 1,5 miliónu příslušníků arménské menšiny, což může naplňovat podstatu genocidy.

I Bílý dům byl schválením rezoluce roztrpčen. Prezident Bush uvedl, že "rezoluce může výrazně ublížit našim vztahům s klíčovým spojencem v NATO a ve válce proti terorismu." Podstatná část zásob pro americké jednotky v Iráku prochází přes tureckou základnu Incirlik. Pro Američany v Iráku také pracují tisíce řidičů kamiónů z Turecka. 

Rezoluce prošla poměrem 27 hlasů k 21, což znamená, že o ní bude jednat Sněmovna reprezentantů. Hranice přitom nešla mezi partajemi, proti rezoluci bylo osm demokratů a pro osm republikánů.

Ve středu demonstrovaly před zastupitelskými úřady USA v Ankaře a Istanbulu stovky lidí proti přijetí rezoluce.

Související články

Výběr článků

Načítám