Článek
„Žádná síla nás nemůže zastavit,“ řekl ve středu Erdogan tureckým poslancům a dodal, že cílem je vyhnání kurdské milice YPG. Ta přitom pomohla Západu porazit Islámský stát. „Před začátkem operace jsme informovali USA, EU a Rusko, že chceme tuto organizaci dostat od našich hranic,“ prohlásil Erdogan.
Turci vs. Kurdové: Přehled konfliktu na severu Sýrie
Uvedl také, kdy nastane konec operace nazvané Pramen míru. „Až bude vyčištěna 35 kilometrů široká zóna od Manbidže až k iráckým hranicím, kde bychom mohli ustavit bezpečnou zónu, tato operace skončí,“ řekl turecký prezident.
Zdůraznil, že dříve to nebude možné: „Říkají – vyhlašte příměří. Nikdy nevyhlásíme příměří. Tlačí na nás, abychom zastavili operaci. Vyhlašují sankce, ale náš cíl je jasný a neobáváme se sankcí.“
USA bombardovaly v Sýrii vlastní velitelské středisko, aby nepadlo do rukou Turecka
S Pencem se nakonec zřejmě sejde
Turecký prezident taky dal najevo, že nemá zájem se sejít ani s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem, ani s viceprezidentem Mikem Pencem, kteří ve středu míří do Turecka. Pak ale připustil, že se s Pencem sejde, uvedl jeho mluvčí Fahrettin Altun. Pompeo ale se schůzkou nadále počítá, uvedl izraelský list Ha’arec.
Kreml uvedl, že Erdogan přijal pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přijel do Moskvy. Také Moskva má ale k operaci své výhrady. Putinovi Erdogan řekl, že už netrvá na dobytí Manbidže, uvedl list Hürrieyt. „Pro mě není tak negativní, že syrský režim vstoupí do Manbidže. Konec konců je to jejich teritorium, ale je důležité, že tam nezůstanou teroristické organizace,“ řekl Erdogan.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov agentuře RIA Novosti ve středu řekl, že Damašek a Ankara by měly respektovat bilaterální dohodu z Adany z roku 1998. Ta stanoví, kdy může turecká armáda překročit hranici na severu Sýrie kvůli zajištění bezpečnosti. Stojí v ní také, že v Sýrii nemohou působit členové Strany kurdských pracujících (PKK). Turecko tvrdí, že YPG jsou s PKK spojené.
Kurdové nejsou žádní andílci, obul se Trump do bývalých spojenců
Počet obětí i uprchlíků narůstá
Zabito bylo už 71 civilistů včetně 21 dětí. Podle SOHR padlo také 135 kurdských bojovníků, osm tureckých vojáků a 122 příslušníků Tureckem podporované syrské milice SNA. Turecko ovšem uvádí úplně jiná čísla, podle něj se podařilo za týden operace, která byla zahájena 9. října, neutralizovat, tedy zabít, vyřadit z boje nebo zajmout 640 „teroristů“.
Erdogan ale zabíjení civilistů před poslanci ve středu popřel: „Turecko se nikdy v historii nedopustilo masakru na civilistech. Pokud chcete vidět masakry civilistů, podívejte se na Kypr před tureckou intervencí (z roku 1974) nebo na Palestinu, kde jsou muslimové záměrně zabíjeni v ulicích.“
Počet vyhnaných není zatím přesně jasný, SOHR uvádí 300 000 lidí, izraelský list Ha’arec 190 000. Z obou čísel je ale jasné, že proud uprchlíků neustává, takže turecká invaze navzdory Erdoganovým proklamacím není řešením uprchlické krize, ale naopak ji zhoršuje. Turecko operaci hájí i tvrzením, že do bezpečné zóny přesune v první fázi milion syrských uprchlíků.
Erdogan to zopakoval v úterý: „Prvním cílem je zcela skoncovat s teroristickou hrozbou, kterou představuje PKK/YPG na severu Sýrie. Druhým je umožnit návrat 3,65 milionu Syřanů, o něž se Turecko stará osm let.“