Článek
Dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, podepsalo v roce 2015 s Íránem šest světových mocností - Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA. Smyslem bylo zbrzdit íránský jaderný program, a zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mu mírové využívání jaderných technologií.
V roce 2018 Trump označil dohodu za neúčinnou a oznámil, že USA od ní odstupují. Následně Teherán postupně přestal plnit některé podmínky dohody a začátkem tohoto měsíce v reakci na zabití svého generála Kásema Sulejmáního Američany oznámil, že se již nebude řídit stanovenými limity pro obohacování uranu.
Írán odstupuje od jaderné dohody
V úterý Francie, Británie a Německo využily možnosti, kterou dohoda nabízí, a podaly na Teherán stížnost kvůli porušování jeho závazků vyplývajících z tohoto dokumentu. Cílem stížnosti je podle této trojice evropských zemí záchrana dohody a obnovení diskuze s Íránci, která by Teheránu umožnila přehodnotit některá jeho minulá rozhodnutí.
Teherán krok evropských zemí vnímá jako strategickou chybu a ani Rusko nepovažuje stížnost za dobrou volbu.
Německo, Francie a Británie vypracovaly plán, jak zkrotit Írán. Podaly na něj stížnost
Představitelé Trumpovy vlády podle The Washington Post žádali podání zmíněné stížnosti, která může vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Podle deníku byli Britové, Francouzi i Němci hrozbou cel šokováni. Jistý evropský činitel podle The Washington Post přirovnal americké úsilí prosazovat evropskou zahraniční politiku celním nátlakem za vydírání.
List poznamenal, že tento postup vynáší na novou úroveň tvrdou taktiku, kterou Amerika vůči svým nejstarším spojencům zastává, a podtrhuje mimořádný zmatek v transatlantických vztazích.
Trump podepsal s Čínou dohodu, která má vést k ukončení obchodní války
Jaderná dohoda předpokládá, že v případě podezření z jejího porušování si mohou signatáři stěžovat u společné komise, v níž zasedají zástupci Íránu, Ruska, Číny, tří evropských mocností a EU. Pokud komise neshodu nevyřeší, postupuje záležitost Radě bezpečnosti OSN. Pokud by ani ta spor do 30 dní nevyřešila, vstoupí znovu v platnost sankce uvalené OSN vůči Íránu, které dohoda původně uvolnila. Podle Francie, Německa a Británíe však stížnost nemá směřovat k obnovení sankcí uvalených OSN, ale naopak k záchraně dohody.
