Článek
Trump bude svůj mandát obhajovat příští rok v listopadu, jeho nejvážnějšími protikandidáty jsou bývalý viceprezident Joe Biden a senátorka Elizabeth Warrenová.
O budoucím Trupově osudu podle newyorského deníku rozhodne nejspíš šestice států, které média a sociologové označují za „bitevní”. Jde o Michigan, Pensylvánii, Wisconsin, Floridu, Arizonu a Severní Karolínu, tedy státy, které se v roce 2016 přiklonily k republikánskému kandidátu Trumpovi a o jeho vítězství prakticky rozhodly.
Demokrat O'Rourke vzdal kandidaturu na prezidenta, podle Trumpa zdrhl jako pes
Pokud by voliči v ostatních státech příští rok hlasovali stejně jako před čtyřmi lety, museli by demokraté ovládnout nejméně polovinu ze šesti „bitevních” států, kde Trump v roce 2016 vyhrál, aby křeslo prezidenta obsadil jejich kandidát, napsal list.
Podle analýzy NYT je takový scénář nejistý. Průzkumy ukazují, že souboj s Bidenem by ve většině „bitevních” států Trump sice těsně prohrál, ale zjištěný rozdíl je pod hranicí chybovosti. Warrenová, podle amerických měřítek označovaná za radikální socialistku, by ze šesti států mohla uspět snad jen v Arizoně. Další ambiciózní demokratický kandidát Bernie Sanders by souboj s Trumpem nejspíš také neustál.
Bernie Sanders přerušil kvůli zdraví prezidentskou kampaň
V celostátních průzkumech má Trump na své demokratické soupeře ztrátu až devíti procentních bodů. Jak ale upozorňuje newyorský list, v celostátním měřítku nynější prezident prohrál i minulé volby. Demokratickou exministryni zahraničí Hillary Clintonovou volilo tehdy zhruba o tři miliony Američanů více než Trumpa. Rozhodující v americkém volebním systému ovšem není součet odevzdaných hlasů, ale počet volitelů nominovaných z jednotlivých amerických států.
Podle propočtu NYT je nyní hypotetický počet volitelů nakloněných Trumpovi stejný, a možná dokonce vyšší než v roce 2016. „Roste tak možnost, že republikáni potřetí za posledních šest prezidentských voleb obsadí Bílý dům, aniž by pro ně hlasovala většina voličů,” konstatoval list.
