Článek
„Nebylo to poprvé, co Trump křičel u televize kvůli něčemu, co Haleyová prohlásila. Tentokrát ale jejich různice pronikly na veřejnost,“ napsal list The New York Times k událostem z 15. dubna.
Překvapené diplomatické kruhy v OSN sledovaly, jak Haleyová veřejně a ostře popřela nelichotivé vysvětlení vysokého poradce prezidenta novinářům: ten sdělil, že když se velvyslankyně zmínila o nových sankcích, byla prý „momentálně zmatená“.
Jak se k ještě většímu překvapení ukázalo, jádro pudla bylo nakonec v nepořádku Bílého domu, který nejdřív vydal podřízeným pokyn, že se mají vyjadřovat ve smyslu nových sankcí, ale změnu Trumpova postoje už nesdělil – a určitě ne Haleyové v OSN.
Útočností už šéfa rozlítla dřív
Pro diplomatku to je určitě rána pod pás, jež poškozuje její věrohodnost. „Máme čekat, co Trump řekne druhý den?“ vznesl otázku sněmovní demokrat Gerald Connolly. Jenže 46letá exguvernérka Jižní Karolíny už svými útočnými proslovy podráždila Trumpa i dřív.
Trump si klade otázku, zda Haleyová nechce jeho vlastní džob
„Kdo jí to napsal?“ zuřil prezident podle deníku The Washington Post, když v OSN plamenně pranýřovala Moskvu kvůli agresi proti Ukrajině v Donbasu. Trump si samozřejmě vyhrazuje formulovat nuance svých postojů a nepotřebuje přehnaně bojechtivou ambasadorku.
Ta se, jak se zdá, chce na vysokém postu pořádně zviditelnit, ale patrně tím v očích prezidenta překračuje svěřenou kompetenci. Má se proto Haleyová začít bát o židli? Možná. V Trumpově Bílém domě je životnost poradců a ministrů neskutečně krátká.
Navíc vztah obou nikdy nebyl o velké náklonnosti, ale o ambicích. Guvernérka, dcera indických přistěhovalců, podpořila v primárkách dva Trumpovy protikandidáty a o něm samém prohlásila, že „je vším, co guvernér v prezidentovi nechce“. Když předloni v listopadu Trump porazil Hillary Clintonovou a těžko sháněl lidi do své vlády, Haleyová na lukrativní post šéfky mise v OSN ochotně kývla.
Do čela Jižní Karolíny ji v roce 2010 vyneslo konzervativní hnutí Čajových párty, čtyři roky nato post obhájila a je považována za vycházející republikánskou hvězdu, která se postoji v zahraniční politice řadí k militantním neokozervativcům a jestřábům v Kongresu.
Politička prý má vlastní plán
V lednu novinář Michael Wolff v knize o Trumpově Bílém domě spekuloval, že si Trump Haleyovou nápadně předchází, ale současně, že ona má vlastní plán: považuje ho za prezidenta jednoho funkčního období a trocha pokory z ní může učinit politickou dědičku. „Trump začal mít postupně podezření o jejích ambicích. Byl přesvědčen, že usilovala o křeslo ministra zahraničí Tillersona a stále víc si klade otázku, jestli nechce jeho vlastní džob,“ soudí list NYT.
V republikánských kuloárech se už šušká, že Haleyová se chystá do příštích prezidentských voleb 2020 jako „dvojka“ v tandemu s viceprezidentem Mikem Pencem. Ten už zkusil jmenovat svým poradcem pro národní bezpečnost zástupce Haleyové v OSN Jona Lernera.
Tento tah ale nepřežil 48 hodin, jelikož Trump se dozvěděl, že zmíněný Lerner proti němu během volební kampaně šířil inzerci ve prospěch organizace konzervativních ekonomů. Důvody, pro které Trump může v Haleyové vidět překážku i budoucí konkurenci, se tedy kupí.
Není proto vyloučeno, že negativní veřejný dojem, který Haleyová zanechala klopýtnutím kolem vyjádření o dalších sankcích proti Moskvě, byť ji do této situace vmanévroval Bílý dům sám, může být kapkou, kterou se naplní Trumpův pohár podezření a emocí – a i tato politička se může poroučet z jeho služeb.