Článek
Přestože dlouho očekávané jednání, které je na čtvrtek ohlášeno do prezidentovy soukromé luxusní rezidence Mar-a-Lago na Floridě, má podle agentur vyjadřovat sblížení obou velmocí a oba státníci předem vyjádřili naději, že jednání bude konstruktivní, vzhledem ke sporným tématům nikdo nečeká od Floridy hladký průběh ani průlom.
Trump sám ovšem k úspěchu schůzky moc nepřispěl, když na Twitteru na konci března předpověděl, že setkání bude „velmi těžké“. „Už si nemůžeme dovolit obrovské obchodní deficity a ztráty pracovních míst. Americké firmy musí být připraveny hledat jiné alternativy,“ poznamenal tvrdě.
Zdůraznil, že nebude nadále tolerovat „masivní“ schodek amerického obchodu s Čínou – ten loni dosáhl 347 miliard.
Otázkou je, co s tím ale Trump může fakticky udělat, jelikož jakákoliv obchodní válka by poškodila nejen Čínu, ale automaticky také USA. Jak připomněla stanice BBC, příliv levného čínského zboží na americké trhy umožňuje běžným Američanům ušetřit hlavně za oblečení a elektroniku.
Problém s Kimem
A zatímco tento příliv přináší ztrátu pracovních míst v průmyslu, vytváří nová místa v jiných odvětvích, protože spotřebitelé mají více peněz na nákup jiného, z čehož těží například sektor zdravotnictví, zábavy, cestování či volného času.
Druhým Trumpovým palčivým tématem bude jistě zvýšení tlaku na KLDR s cílem přimět severokorejský diktátorský režim, aby ukončil jaderné a raketové zkoušky. Pchjongjang přitom demonstrativně zrovna ve středu – v předvečer summitu v Mar-a-Lago – otestoval další balistickou raketu. A navíc podle satelitních záběrů zřejmě chystá nový jaderný test.
To je velmi vyzývavé poselství mezinárodnímu společenství vůbec a aktuálnímu summitu USA–Čína zvlášť. „Pokud problém Severní Koreje nevyřeší Čína, vyřešíme ho my,“ varoval Trump v pondělním rozhovoru pro list Financial Times.
Bílý dům oprávněně tvrdí, že režim Kim Čong-una by se bez čínské pomoci, na níž existenčně závisí, rychle poroučel jako domeček z karet. Avšak ani zde Trump nepřišel s žádným alternativním řešením. Magnát stejně jako předchůdce Barack Obama nevyloučil preventivní vojenský úder na Severní Koreu, i k tomu by však podle expertů potřeboval čínskou podporu.
Kimovo nepředvídatelné a stále nebezpečnější chování znervózňuje čím dál víc i Peking. Ten v únoru do konce roku zmrazil veškerý dovoz uhlí od východního souseda. Čínští představitelé se však stejně tak, ne-li více, obávají kolapsu severokorejského režimu. Ten by znamenal nekontrolovatelný příliv uprchlíků z KLDR a zřejmě by vedl ke znovusjednocení korejského poloostrova, a tudíž k přítomnosti amerických vojáků u čínských hranic.
Vzájemná chemie. Bude to fungovat?
Očekává se, že oba státníci na setkání proberou i územní spory v Jihočínském moři či postavení Tchaj-wanu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud by vyhlásil samostatnost.
I zde si však Trump protiřečí: na jednu stranu kritizuje Peking za rozpínavost, na druhou však hlásá americký izolacionismus, který menší země v regionu už nyní přirozeně žene do náručí jejich největšího souseda.
Číňané uvyklí uvažovat v dlouhodobém horizontu ve všech sporných tématech zatím volili nekonfliktní taktiku. Trpělivě čekají, jak se Trump bez ohledu na bombastická prohlášení konkrétně zachová.
Nejdůležitější však podle listu The South China Morning Post bude, zda si oba lídři takříkajíc „padnou do oka“, což by otevřelo dveře ke snazšímu řešení stávajících i budoucích problémů. Riziko, že k tomu nedojde, ovšem paradoxně zvyšuje podobnost jejich politické agendy.
„Mají hodně společného. Oba jsou nacionalisté a mají ambice vrátit svým zemím jejich velikost,“ shrnul profesor Victor Nee z Cornellovy univerzity. Ani Trump, ani Si proto zřejmě nebudou ochotni soupeři moc ustoupit.