Článek
Teploty na Islandu začaly stoupat už během pondělní noci. Nejvyšší hodnoty byly podle serveru Wetteronline naměřeny z noci na úterý. Podle tabulky měřicích stanic rtuť teploměru na stanici Ólafsfjarðarvegur vyšplhala na neuvěřitelných 22,9 °C. Noci, během kterých teploty neklesnou pod 20 stupňů, se v našich zeměpisných šířkách označují za tropické.
Malá letní epizoda neměla dlouhého trvání a teploty se během úterka vrátily k 8 °C. Na horách ve stejné chvíli foukal velmi silný vítr, který dosáhl v nárazech až 115 km/h (Stafá).
Fénový efekt
Tento zvláštní meteorologický jev je popisován už od 19. století. V německých archivech lze najít záznamy pocházející z roku 1864. Původ slova je převzat ze slova föhn, které pochází z latinského „favonius“, tedy teplý západní vítr.
Fén vzniká, když vlhký vzduch proudící od moře naráží na překážku v podobě hor. Vzduch se „láme“ podél hřebenů a stoupá vzhůru. Jak se vzdušná masa zvedá, klesá s výškou i teplota, a to přibližně o 1 °C na 100 m výšky. V dané výšce, která závisí na povaze terénu, dojde k nasycení vzduchu a kondenzaci. Uvolněné teplo sníží proces ochlazování vzduchové masy na 0,5 °C na 100 m výšky.
Tento proces vyústí často ve výskyt deště nebo sněžení na návětrné straně. Vzduch ztrácí část své vlhkosti. Na druhé straně hřebene (závětrné) pak celá hmota zase klesá, stlačuje se a ohřívá. Vzduch je stále sušší a oblačnost se rozpouští. Výsledkem je teplý suchý vzduch, který stéká do údolí.
V Česku se podobný jev vyskytl vloni na konci října, kdy zejména na severovýchodě území pod vlivem teplého jižního větru padaly historické rekordy. Například v Karviné v noci na 21. října naměřili 24,3 stupně Celsia.
V Česku padlo 30 teplotních rekordů, bylo i přes 24 stupňů
