Článek
„Prvním krokem je úplná ochrana před ruským terorem především na zemi, ale také na obloze,“ řekl podle webu Ukrajinska pravda Zelenskyj a vyzval Západ, aby Kyjevu poskytl bojová letadla a systémy protivzdušné obrany.
Today, and every time we prepare and make decisions for the sake of our Europe, for the sake of our values, we must remember that every doubt we show here in Europe is a trench that 🇷🇺 will definitely try to occupy. I said this at the second meeting of the European Political… pic.twitter.com/cV87yWKBUn
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 1, 2023
„V tuto chvíli jsou dvě rozhodující složky: koalice (pro dodávky systémů protivzdušné obrany) Patriot, která ukončí ruské vydírání balistickými raketami, a koalice (pro dodávky) moderních stíhaček, která dokáže, že teror proti našim městům nemá šanci,“ řekl ukrajinský prezident.
Ve druhém bodě pak ukrajinský prezident apeloval na evropské politiky, aby jasně ukazovali na všechny projevy ruské agrese – nejen na Ukrajině. Jako příklad uvedl přítomnost ruských vojáků v Podněstří, které je mezinárodně uznávanou součástí Moldavska.
„Všichni vidíme, odkud agrese pochází, kdo je agresor. Rusko si zvolilo cestu agrese… Ale ruský kontingent je v Podněstří přes 30 let. A jak dlouho tam zůstane? Tato otázka musí být zodpovězena,“ řekl Zelenskyj.
Za třetí krok pak Zelenskyj označil vstup Ukrajiny do NATO a EU. „Na (červencovém) summitu NATO (v litevském Vilniusu) by měla být jasně stanovena cesta ke členství a měly by být schváleny bezpečnostní záruky. Na podzim by měla začít jednání i na půdě EU,“ nastínil svou představu Zelenskyj. Vyjádřil přitom přesvědčení, že v dlouhodobém horizontu vstoupí do EU nejen Moldavsko či Gruzie, ale také Bělorusko.
Summitu na zámku nedaleko ukrajinské hranice se účastní více než 40 evropských vůdců, jsou mezi nimi i francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz. Česko zastupuje premiér Petr Fiala (ODS), který má podle oddělení komunikace předsedy vlády mimo jiné v plánu bilaterální schůzky se svým gruzínským protějškem Iraklim Garibašvilim, srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem nebo s německým kancléřem Scholzem. Sejít by se mohl i se Zelenským.