Tři cesty pro Kima: vítězství KLDR, pád režimu, válečné běsnění

Severokorejské hrozby budou nadále eskalovat. Pchjongjang obnoví dřívější hrozby ohledně předání svých "jaderných odstrašovacích schopností" třetím stranám na Blízkém východě a vyhlásí jihokorejské teritoriální vody západně od Korejského poloostrova za volnou palebnou zónu. Jihokorejská burza poletí dolů. Čínské vedení začne panikařit kvůli nestabilitě u svých hranic. Washington je zoufalý, že odsunul stranou řešení severokorejského problému, zatímco se snažil vypořádat s krizí v Íránu.

KLDR navrhne jednání o mírové dohodě, která by formálně ukončila korejskou válku, ale jen pod podmínkou, že mezinárodní sankce uvalené proti režimu za předchozí raketové a jaderné testy budou zrušeny. Washington, Soul a Tokio neochotně kývnou na severokorejské podmínky ve snaze zabránit dalšímu vyhrocování situace. Mezitím KLDR bude pokračovat v miniaturizaci jaderných zbraní na bázi uranu v podzemních továrnách.

O rok později Severní Korea vyzkouší sofistikovanější bojovou hlavici a raketu. Poté KLDR vyzve k ukončení zbývajících sankcí, uznání coby legitimní jaderná velmoc a k summitu Kim Čong-una s Barackem Obamou v Pchjongjangu. Aby své požadavky podpořila, bude bombardovat několik jihokorejských ostrovů a pohrozí použitím nově vylepšené jaderné zbraně, pokud Jižní Korea na útok odpoví. Krize se uklidní, ale KLDR z ní vyjde ještě nebezpečnější. Podle tohoto vzorce se situace zatím vyvíjí.

Kim Čong-unova nepředvídatelnost konečně obrátí dosavadního severokorejského spojence Čínu ostře proti režimu v Pchjongjangu. Zesílení americko-japonsko-jihokorejské obranné spolupráce dokáže, jak akce KLDR izolují Čínu v rámci regionu. Peking slíbí zesílit tlak na severokorejský režim a začne zastavovat všechna severokorejská plavidla a letadla k inspekcím na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Když se Kim pokusí o další eskalaci, Peking sníží dodávky ropy KLDR o 50 procent. Severní Korea se zaváže k vyhlášení moratoria na všechny testy raket a jaderných zbraní a k obnovení dřívějších jednání o denuklearizaci. Tyto rozhovory se budou pohybovat minimálním tempem, protože KLDR považuje jaderné zbraně za jediný prostředek přežití režimu. Ovšem Kimovo nezvládnutí konfrontace ho zdiskredituje před generály.

Režim se pomalu začne rozpadat. Pečlivá koordinace USA a Jižní Koreje s Čínou v průběhu celé krize položí základ pro zvládnuté sjednocení poloostrova, odstranění severokorejského jaderného arzenálu a zbraní hromadného ničení, i svobodu pro miliony Severokorejců.

Kimova strategie eskalace nepřiměje velmoci, aby jeho zemi uznaly coby stát legitimně vlastnící jaderné zbraně, ani ke zrušení či zmírnění sankcí. Mladý vůdce a jeho poradci budou dál hledat hrozby, které by vyděsily Jižní Koreu a přiměly Čínu poskytnout Pchjongjangu další úplatky za dobré chování, ovšem aniž by vyprovokovaly masivní útok USA proti KLDR. Energický, ale nezkušený Kim schválí dělostřelecký útok na neobydlené hory nedaleko Soulu. Jižní Korea odpoví omezeným útokem na dělostřelectvo KLDR.

S vědomím, že se nemůže ani vzdát ani vyhrát, spustí KLDR širší a smrtelnější dělostřeleckou a raketovou palbu proti Jižní Koreji. Právě toto dělostřelectvo a raketové síly představují největší hrozbu pro Jižní Koreu, a proto americké a jihokorejské síly rozdrtí jednotky rozmístěné severně od demilitarizovaného pásma. Konflikt skončí porážkou severokorejských sil a smetením severokorejského vedení s pomocí masivních náletů, ale škody napáchané na Jižní Koreji a Japonsku, jež je rovněž na dostřel severokorejských raket, budou děsivé.

Situace se podle CNN vyvíjí někde na pomezí mezi prvním a druhým scénářem, a ještě nějakou dobu to může zůstat nejednoznačné. Třetí scénář zůstává vysoce nepravděpodobný, ale nikoli nemožný.