Hlavní obsah

Trest přijde rychle, varovali lídři EU Lukašenka před zapojením do ruské invaze

Prezidenti a premiéři zemí EU v pátek na závěr summitu EU v Bruselu varovali Bělorusko, aby se vojensky neangažovalo ve válce na Ukrajině. Avizovali rychlý postup v otázce sankcí, pokud by Minsk vyslal své vojáky na území svého jižního souseda napadeného Ruskem.

Foto: Olivier Matthys, ČTK/AP

Český premiér Petr Fiala (ODS) na summitu EU v Bruselu

Článek

„Je to důležité. Je to do jisté míry varování Běloruska, aby nedělalo některé kroky, protože jinak si musí být vědomo těch následků,“ řekl Novinkám po jednání český premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že jde o součástí unijních snah, aby se zabránilo další eskalaci konfliktu.

Bělorusko na Ukrajinu prozatím přímo nezaútočilo, je ale ruským spojencem a ze svého území například umožňuje ruským silám útoky na ukrajinské cíle.

Už nyní čelí Bělorusko sankcím za svou spolupráci s Ruskem při jeho agresi vůči Ukrajině. Ve středu země oznámila, že kvůli tomu není schopná splácet své dluhy v zahraniční měně.

Lídři EU současně odsoudili nelegální ruské pokusy o anexi ukrajinských území. Fiala uvedl, že panuje shoda na tom, že je potřeba vytrvat na vojenské podpoře.

V závěrech summitu se podle něj objevila i nutnost posílení ochrany infrastruktury kritického významu členských zemí EU.

Příští rok 18 miliard eur Ukrajině

Tématem summitu byl mimo jiné plán finanční podpory Ukrajiny v příštím roce, který by vyčlenil na okamžité potřeby ukrajinského státu 18 miliard eur (přes 440 miliard Kč). Po ukončení vrcholné schůzky to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž už na přípravě schématu pracují unijní ministři financí.

„Pro Ukrajinu je velmi důležité mít předvídatelné, stabilní příjmy,“ řekla šéfka unijní exekutivy na tiskové konferenci. „Diskuse byla o přibližně půldruhé miliardě eur měsíčně financovaných Evropskou unií. Takže to by znamenalo celkovou částku 18 miliard pro příští rok,“ dodala v souvislosti s dnešní debatou prezidentů a premiérů členských zemí.

Podle von der Leyenové dává Kyjev najevo, že každý měsíc potřebuje na podporu financování základních funkcí státu tři až čtyři miliardy eur. Tuto mezeru v ukrajinském hospodaření by měly společně pokrýt EU, Spojené státy a finanční instituce, míní předsedkyně EK.

Mluvilo se i o Číně

Na pátečním programu byla také debata o směřování budoucích vztahů s Čínou, z ní však podle očekávání nevzešly žádné písemné závěry. Političtí vůdci jen probrali různé pohledy svých zemí na přístup k Pekingu, v němž v současnosti zvláště některé státy východního křídla EU nabádají k větší ostražitosti.

„Spolupráce s Čínou není snadná, není ani snadné tady najít společnou pozici. Řada zemí na to má odlišný pohled,“ komentoval Fiala.

„Čína demokratický stát není, jsme si vědomi porušování lidských práv, ke kterému v Číně dochází,“ podotkl dále premiér. Klíčové podle něj je zbavit se strategické závislosti na Číně tam, kde nás to činí „zranitelnými“.

Lídři zemí EU se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií

Evropa

Šéfové států již nad ránem schválili přípravu dalších krizových kroků proti vysokým cenám energií. Nově podpořili zastropování cen plynu, podmínili ho však splněním několika podmínek.

Související témata:

Výběr článků

Načítám