Tlak na Netanjahua sílí, přisadil si Biden

Předseda vlády reagoval podrážděným prohlášením, že jeho země se nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, byť přichází „od nejlepších přátel“. Kontroverzní reforma tak kalí vztahy mezi USA a Izraelem, které jsou pro židovský stát životně důležité, a tlak na Netanjahua už nyní nevychází jen z ulic, kde se stále scházejí odpůrci jeho justiční reformy.

„Izrael takto nemůže pokračovat. Doufejme, že se premiér pokusí o skutečný kompromis. Ale to se teprve uvidí,“ poznamenal podle serveru The Times of Israel Biden a zdůraznil, že se v brzké době nechystá pozvat Netanjahua do Bílého domu.

Izraelský premiér v reakci prohlásil, že jeho vláda usiluje o provedení reforem „na základě širokého konsenzu“. „Znám prezidenta Bidena více než 40 let a oceňuji jeho dlouhodobý závazek vůči Izraeli,“ pokračoval s tím, že izraelsko-americké spojenectví je neotřesitelné a „vždy překoná občasné neshody“.

Ostřejší než Netanjahu byl Itamar Ben Gvir, ultrapravicový ministr národní bezpečnosti ze strany Židovská síla, která je součástí uskupení Náboženský sionismus. „Izrael není další hvězdou na americké vlajce a americký prezident by to měl chápat,“ řekl.

„Izrael byl po desítky let nejbližším spojencem USA, ale nejpravicovější vláda v dějinách země to zkazila za tři měsíce,“ tweetoval naopak Jair Lapid, lídr centristické opozice ze strany Ješ Atid.

Izraelské politické špičky ale kromě jednání o kontroverzní justiční reformě, kvůli níž se u kulatého stolu u prezidenta Jicchaka Herzoga sešli Netanjahu, Lapid a Benny Ganc z opozičního uskupení Státní tábor, musí v nejbližších dnech vyřešit osud „vyhozeného“ ministra obrany Joava Galanta. Ten totiž stále zůstává ve funkci a premiér, který se ho zbavil kvůli kritice justiční reformy, zatím zjevně „pozapomněl“ formálně ukončit proces jeho oficiálního odvolání.

Galant se tak ve středu jako ministr obrany zúčastnil vypuštění nejnovějšího izraelského špionážního satelitu Ofek (obzor) z letecké základny Palmachim, odkud ho na oběžnou dráhu vynesla raketa Šavit (kometa).

Vrásky premiérovi může také přidělat Ben Gvirův požadavek vytvořit Národní gardu, která by byla pod přímou kontrolou ministra národní bezpečnosti, jehož funkci ultrapravicový spojenec premiéra nyní zastává. Ben Gvir, který si již dříve stěžoval na neochotu policie postupovat proti demonstrantům podle jeho příkazů, tvrdí, že výzvu premiéra odložit justiční reformu podpořil výměnou za slib vytvořit zmíněnou jednotku.

Vedení policie ve středu podle listu Ma’ariv upozornilo, že jednotky Národní gardy už Izrael má, a operují v rámci pohraniční stráže. „Ministr národní bezpečnosti může vytvořit novou jednotku. Stačí, aby parlamentem prošel příslušný zákon. Vždy ale bude podléhat velení policie. Nevím, jak by se za současných zákonů dalo zařídit, aby byla výlučně pod jeho velením,“ sdělil pod podmínkou anonymity vysoký policejní důstojník.