Tisíce Poláků dávají církvi sbohem

Už před pandemií koronaviru oficiální statistiky uváděly, že ve 38milionové zemi se ke katolické církvi hlásí téměř 33 milionů obyvatel, ale jen necelých 30 procent z nich navštěvuje také bohoslužby či jiné církevní obřady.

Hlavně pro mladou a střední generaci Poláků je katolická církev stále menší morální autoritou. Téměř polovina z nich po společenské změně v roce 1989 přestala úplně chodit do kostela a tisíce, především v uplynulých dvou letech, z církve vystoupily – rozhodly se pro apostázi.

Stalo se tak po provalení pedofilních afér mnoha polských kněží, neustálém zasahování kléru do státní politiky a jeho rozhodujícího vlivu na nedávný úplný zákaz interrupcí v Polsku, který zapůsobil na odcházející z církve jako spouštěcí mechanismus.

Szcepan, Agata, Dellfina, Grzegorz a Mateusz, pětice mladých a vzdělaných lidí, odpověděla listu Gazeta Wyborcza na otázku, proč opustili církev a jak se jejich odchod odehrával.

„Čekala mě spousta vyřizování včetně potvrzení z farnosti, kde mě pokřtili, ale nevěděl jsem, která přesně to byla. Chodil jsem od jedné ke druhé, všude se ke mně chovali přátelsky, ale jen do chvíle, kdy jsem prozradil důvod návštěvy. Vraťte se za týden, dva, přineste písemné zdůvodnění, proč chcete vystoupit, a pak uvidíme, zněly odpovědi,“ přiblížil Szcepan.

Když ve svých výhradách napsal, že jako věřící se cítí být kněžími podveden, odpověděli mu, že „není třeba být vůči církvi až tak přísný, neboť podobní hříšníci jsou všude“. I když duchovní mají za úkol odcházející přesvědčovat, aby zůstali, v jeho případě tak neučinili.

„Štvalo mě, co všechno má klér na svědomí, jak se v poslední době všechno ještě zhoršilo. V odůvodnění jsem uvedla, že mám už dost zasahování do mého života, každodenního ponižování a nechci mít s nimi už nic společného,“ svěřila se Agata.

Dellfina přestala chodit do kostela ještě jako žákyně základní školy. Apostázi chtěla uskutečnit už před třemi lety, ale měla obavy.

„Nakonec hněv zvítězil nad strachem. Už se nedokážu nečinně dívat na středověk, který u nás stále protlačuje církevní hierarchie a jejích 33,5 tisíce kněží. Lituji jen, že se nedá odejít prostřednictvím internetu. Ne každý podobného názoru má čas a sílu zdolat administrativní překážky, kterými chce církev zabránit odchodu nespokojených z jejích řad,“ poznamenala.

Grzegorz řekl sbohem před čtyřmi měsíci, ale ve skutečnosti v ní byl jen formálně. „Rodiče mě dali pokřtít a to bylo všechno. Nechodili do kostela a ani já ne. Byl jsem jen součástí statistik, což jsem si uvědomoval hlavně ve chvíli, kdy se kněží nebo biskupové někde chlubili, že 98 procent Poláků jsou katolíci, že jsme čistě katolická společnost se vším všudy, a tak to i zůstane. Takových jako já je však řada, jen se o tom u nás příliš nemluví,“ řekl.

Mateusz je černá ovce rodiny. Ještě jako malý kluk byl ministrantem, ale najednou se v něm něco zlomilo. Přestal věřit v posmrtný život, stal se ateistou a navíc netajil, že polský klér je velké neštěstí pro cely národ, neboť ho vědomě klame a zavádí.

V jeho rodině jsou dva katoličtí kněží a tři řeholní sestry – a nyní už i bývalý katolík. „Když se dozvěděli, že z církve vystupuji, prohlásili, že se budou za mě modlit. Bránit jim v tom nehodlám, konec konců je to jejich povolání, ale je to jen ztráta času, neboť já už v boha dávno nevěřím a ani se k tomu nechystám,“ dodal Mateusz.

Poláci patří k nejvíce katolickým národům v Evropě, stále častěji jim ale vadí skandály v církvi. Zákaz potratů, který si biskupové vybojovali u vlády, spustil v Polsku nevídanou vlnu apostází. Zatímco ještě v roce 2019 ji opouštěli jednotlivci, v současnosti jsou to tisíce nespokojených lidí.