Tisíce Palestinců protestovaly kvůli razii izraelské armády v Nábulusu

O protestech informuje server The Times of Israel, podle něhož se někteří střetli s izraelskými bezpečnostními složkami.

Izraelská vláda schválila výstavbu dalších sedmi tisíc bytových jednotek v židovských osadách na Západním břehu. Tento měsíc si přitom vláda vysloužila kritiku Západu a „znepokojení“ Rady bezpečnosti OSN kvůli legalizaci devíti osad na okupovaném Západním břehu.

Podle serveru The Times of Israel vyšli ve čtvrtek do ulic zejména mladí Palestinci mimo jiné v Nábulusu, Hebronu, Ramalláhu či východním Jeruzalémě. Větší manifestace se konaly v Pásmu Gazy, které ovládá radikální palestinské hnutí Hamás a kde u hranic někteří zapalovali pneumatiky. V Nábulusu mladí muži v ulicích volali po pomstě a na podporu palestinské ozbrojené skupiny Lion’s Den (Lví doupě), na niž středeční razie cílila.

Při zásahu izraelské armády proti palestinským radikálům ve středu v Nábulusu zemřelo 11 Palestinců, včetně tří civilistů, a přes sto lidí při střetech utrpělo zranění. Podle serveru The Times of Israel šlo o největší počet mrtvých při razii na Západním břehu od roku 2005, odkdy OSN vede takové statistiky.

Při podobném zásahu v Džanínu 26. ledna zahynulo deset Palestinců, včetně starší ženy. Ve čtvrtek ráno z Pásma Gazy radikálové vypálili na Izrael šest střel, z nichž pět zneškodnil izraelský protiraketový systém a šestá dopadla do neobydlené oblasti. Izrael v reakci na to na severu Pásma Gazy ostřeloval vojenské objekty Hamásu.

Izraelská armáda zintenzivnila razie na Západním břehu zhruba před rokem po několika palestinských teroristických útocích, při nichž zahynuly tři desítky lidí. Zadržela při nich na 2500 radikálů, ale také dále zvýšila napětí, neboť při střetech přišlo loni o život na 170 Palestinců a letos dalších šest desítek, včetně několika civilistů.

Izraelsko-palestinský konflikt zostřuje také schvalování židovských osad na okupovaném Západním břehu, na němž chtějí mít Palestinci společně s Pásmem Gazy a východním Jeruzalémem svůj stát. Těchto území se Izrael zmocnil za války v roce 1967 a zatímco z Pásma Gazy se Izrael v roce 2005 na základě mírových dohod stáhl, východní Jeruzalém anektoval a Západní břeh Jordánu dál okupuje.

Rozšiřování osad považuje většina mezinárodního společenství za nelegální a mnozí, včetně současné americké vlády či generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, to označují za překážku mírového procesu. USA i další země v polovině února kritizovaly novou vládu Benjamina Netanjahua, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany a která je v úřadu od konce prosince, za legalizaci devíti židovských osad. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir v reakci na to řekl, že „území Izraele náleží izraelskému lidu“ a že chce osad „mnohem víc“.

„Každá nová osada je další překážkou na cestě k míru. Veškerá osadnická činnost je podle mezinárodního práva nezákonná a musí být zastavena,“ uvedl tento týden Guterres. Už v pondělí také Rada bezpečnosti OSN vyjádřila „hluboké znepokojení“ stran schvalování dalších osad.

Deník The Jerusalem Post v pátek napsal, že izraelská rada pro civilní správu schválila ve čtvrtek plán výstavby 7287 bytových jednotek v židovských osadách, loni jich uznala 4427 a o rok dříve 3645. Na Západním břehu žije na 500 000 židovských osadníků a zhruba tři miliony Palestinců.