Článek
"Ne Americe, ano Sístánímu," skandovali účastníci protestu svolaného Alím Abd al-Karímem Músavím, regionálním zástupcem nejvlivnějšího iráckého klerika sídlícího v Nadžafu.
Zpravodajka BBC z místa demonstrace upozornila, že se nesla v nenásilném duchu, což prý dokazuje vliv Sístáního, který před násilím varoval.
"Každý Iráčan musí mít právo volit"
Harmonogram předání moci dohodnutý americkým správcem Iráku Paulem Bremerem a Američany vytvořenou prozatímní vládní radou předpokládá výběr přechodného parlamentu jmenovanými činiteli regionální správy. Sístání ale už loni v létě vydal edikt, v němž se vyslovil proti jiné vládě než vzešlé ze všeobecných voleb.
"Požadujeme svobodné volby, a ne jmenované lidi," zopakoval ájatolláh svůj postoj v pondělím článku iráckého listu az-Zamán. "Každý Iráčan musí mít právo volit lidi, jimž důvěřuje a jež chce mít coby své zástupce v příštím parlamentu. Nelze měnit smysl demokracie a svobody, již naši lidé mají."
Bremer na Sístáního výroky reagoval tvrzením, že dohodu mezi okupační správou a prozatímní vládní radou je "důležité naplnit". Diskusi na toto téma pak doporučil řešit mezi samotnou iráckou radou a ájatolláhem.
"Na volby teď není dost času"
Hlavním prezentovaným argumentem Američanů je, že k uspořádání voleb není dostatek času, má-li být moc předána Iráčanům co nejdříve. Toto stanovisko zastává i velká část členů prozatímní vládní rady, kteří například namítají, že nejsou k dispozici přesné seznamy voličů.
Nejvlivnějšímu žijícímu klerikovi šíitského islámu se však z iráckých činitelů dosud nikdo veřejně nevzepřel, byť v zákulisí podle nedávného článku deníku The New York Times někteří vyslovují obavy, aby se celý politický systém nestal rukojmím jednoho muže.