Ten stan to měl zvládnout, říká ředitel festivalu Pohoda

Během sobotního briefingu s novináři jste mluvil o tom, že v daný kritický moment se musíte nějak rozhodnout. Před jakými rozhodnutími jste při nástupu té smrště stál?

V první řadě je třeba říct, že my řídíme v podstatě třicetitisícové město, které je postavené z dočasných staveb, takže má hodně svých specifik. Od rána jsme o tom věděli, proto jsme už od rána komunikovali s dodavateli všech staveb, že musí být na večer připraveni. Máme to ve všech smlouvách, že za stavby zodpovídají dodavatelé, partneři mají ve smlouvách, že za své zóny zodpovídají oni. Já jako organizátor nemůžu přijmout zodpovědnost za statiku jednotlivých staveb ani za další parametry. Situace byla mimořádně proměnlivá.

V jakém smyslu?

Během dne došlo k několika výkyvům, k výraznému zlepšení i zhoršení situace. Večer pak přišla informace, která směřovala k finálnímu rozhodnutí. Dostali jsme parametry, které by měla daná stavba (největší festivalový stan, který se zřítil, pozn. red.) zvládnout, stejně jako všechny ostatní stavby. Zásadní změna nastala na hřebeni Považského Inovce, pár kilometrů od Trenčína, kde celý bouřkový systém prudce zrychlil. Tam zapracovala bezprostřední geomorfologie okolí.

Počasí nelze ovlivnit, chování tak početného davu do velké míry také ne. Podruhé spadla obdobná festivalová scéna, v podstatě velikostí stejný stan.

Nespadl stejný stan! Je výrazně jiný, kapacitně velmi podobný, ale co se týká dodavatele a konstrukčních vlastností, je to jiná stavba. Síla větru neměla přesáhnout kapacity toho stanu. To je pro nás velmi důležitá informace.

V roce 2009 na místě umírali lidé, zraněných byly desítky. Tím, že jste tentokrát přerušili celý program na všech pódiích, jste lidem dali asi 20 minut na vyhledání úkrytu. Jaká opatření jste učinili pro zlepšení bezpečnosti toho největšího stanu?

Po roce 2009 jsme změnili více věcí. Nespolupracujeme už se společností, která tehdy ten stan stavěla. Od roku 2010 spolupracujeme s renomovanou firmou Kayam, která dělá pro největší a neprestižnější festivaly v Evropě. Na letišti máme nonstop, podle mých informací jako jediný festival v Evropě, hydrometeorology ze Slovenského hydrometeorologického ústavu, přestože to nevyžaduje slovenská legislativa. Dále máme dva expertní týmy, které kontrolují všechny stavby na festivalu.

Po koncertě Pražského výběru jste v pátek večer vyzvali návštěvníky, aby se šli schovat do bezpečných prostorů. Řada lidí běžela rovnou i pod nejmenší stany. Ty padly jako první. Lidé potom v té smršti pobíhali venku a hledali jiný úkryt. Pokud mám správné informace, tak v tom největším hudebním stanu setrvali lidé po jeho okrajích, aby mohli případně rychle utéct.

Zásadní rozdíl byl v tom, že v tom stanu se tehdy hrálo, takže byl plný lidí. Tentokrát festival přerušil program. Ano, informace o tom, že mají lidé opustit stan, nepadla, protože ten stan měl to, co bylo avizované, zvládnout. K tomu, že lidé šli i pod malé stany, my nemáme šanci všechny ze všech stanů vyhnat. Tam bychom mohli způsobit mnohem horší následky.

Nedávno se stal případ na malém festivalu v Jihlavě, kde výzva během bouřky na evakuaci stanu způsobila mnohem víc zranění.

Na základě osobní zkušenosti si nejsem jistá, jestli má každý jeden festivalový stan něco jako krizový plán. Jak to máte nastaveno jako pořadatel?

Samozřejmě máme evakuační a risk plán, ale ten nepopisuje to, co říkáte vy, že by bylo někde vypsané dopodrobna, co dělat kdy. Dodavatelů na festivalu je velmi mnoho, proto my jako pořadatelé centrálně oznamujeme, jak bude probíhat řešení situace.

Co uděláte pro to, aby se toto už neopakovalo?

To je otázka, na kterou budeme hledat odpovědi. Když se díváte, jak se zvýšil počet událostí s extrémními následky, které souvisí s počasím, tak je to výzva nejen pro festival, ale i pro celou společnost. Nad otázkou, jestli budou festivaly v této podobě za pár let existovat, se zamýšlí celá festivalová Evropa. My další podobu festivalu budeme zvažovat.