Tchaj-wan: restrikce injekce nenahradí

Tchaj-wanu se loni podařilo pohotově omezit šíření viru na svém území.

Tamní úřady zůstávaly kvůli zprávám z čínského Wu-chanu ohledně záhadné chřipky ve stavu nejvyšší pohotovosti už od prosince 2019, tedy ve chvíli, kdy ani Čína, ani Světová zdravotnická organizace (WHO) ještě žádné oficiální varování nevydaly. Už v lednu začal ostrov podrobovat PCR testům lidi přilétající z oblastí výskytu epidemie, během února zakázal vstup obyvatelům z pevninské Číny a od března i občanům ostatních zemí.

Navrátilci z ciziny museli do karantény kontrolované přes systém GPS a úřady spustily systém trasování potenciálně nakažených využívající imigrační a zdravotnické databáze. Spolu s nařízením společenských odstupů a povinnosti nosit roušky v MHD se Tchaj-wanu podařilo dostat šíření viru pod kontrolu i bez celonárodních lockdownů, které musely zavést jiné země.

Počáteční úspěch ale Tchajwance ukolébal a poskytl jim – viděno zpětně – falešný pocit bezpečí. To se projevilo nejen na méně důkladném dodržování protiepidemických nařízení ze strany veřejnosti, ale především na podcenění významu očkování.

Od dubna tak začalo rychle přibývat denních případů nákaz (do té doby jednociferných), což zpočátku souviselo s ohnisky mezi piloty místních aerolinek China Airlines a v karanténním hotelu, kde posádky letadel trávily izolaci, během které ovšem mnozí jejich členové navštěvovali místní bary a restaurace.

Za posledních osm dnů tak Tchaj-wan zaregistroval přes tisíc nově nakažených a dva mrtvé. Vláda zvýšila stupeň ohrožení v zemi a v Tchaj-peji a okolí zpřísnila do konce měsíce protiepidemická opatření – mimo jiné zavřela všechny školy vyjma univerzit.

Poprvé od začátku pandemie také platí povinné nošení roušek ve venkovních prostorách. „Vyzývám všechny, aby udělali vše pro to, aby se předešlo (šíření) pandemie a aby zdravotnické struktury mohly sloužit především vážné nakaženým pacientům,“ apelovala na Tchajwance prezidentka Cchaj Jing-wen.

Zhoršení situace sice u Tchajwanců zvedlo doposud chabý zájem o očkování (daný i tím, že většina vakcín byla objednána u firmy AstraZeneca, která se kvůli problémům s krevními sraženinami netěší velké důvěře veřejnosti), většina obyvatel ovšem nyní zaujala postoj „počkejme a uvidíme“: v létě by měly být k dispozici první vakcíny místních výrobců a měly by dorazit i první dávky americké Moderny. Ostrov se také snaží získat část z 80 milionů dávek, které USA plánují přerozdělit do zahraničí, napsal list The South China Morning Post.

Tchaj-wan na vlastní kůži zjistil, že preventivní opatření, jako uzavírání hranic či dodržování společenských odstupů, dokážou zastavit covid-19 jen dočasně. Virus si přes ně dokáže dříve či později najít cestu a je tak nutno je doplnit silnou očkovací strategií.

Teprve loni v prosinci tchajwanská vláda oznámila dohodu o koupi zhruba dvaceti milionů dávek vakcín. Dosud jich na ostrov dorazilo jen naprosté minimum. Očkovací kampaň odstartovala teprve před dvěma měsíci, kdy ještě úřady ujišťovaly, že s minimálním počtem nákaz ve srovnání s jinými zeměmi není v podstatě „kam spěchat“. Výsledkem je, že doposud bylo z 24 milionů obyvatel ostrova naočkováno jednou dávkou ani ne jedno procento.