Tálibán: Budeme kamenovat ženy na veřejnosti

„Říkáte, že porušujeme práva žen, když je kamenujeme k smrti,“ adresoval zprávu Achúndzáda směrem k západním představitelům. „Ale my brzy zavedeme trest za cizoložství. Ženy budeme veřejně bičovat. Budeme je veřejně kamenovat k smrti,“ prohlásil ve svém zatím nejtvrdším prohlášení od převzetí moci před dvěma a půl roky. O dění v zemi informoval deník The Telegraph.

„To vše je proti vaší demokracii, ale budeme to dělat i nadále. Oba říkáme (míněno Západ a Táliban, pozn. red.), že hájíme lidská práva – my to děláme jako zástupce Boha a vy jako zástupce ďábla,“ uvedl.

Tálibánský vůdce Achúndzáda se veřejně neukazuje, v televizi byla odvysílána pouze zvuková nahrávka jeho hlasu. Předpokládá se, že se zdržuje v jižním Kandaháru, dlouholetém sídlu Tálibánu.

„Řekl jsem mudžahedínům (muslimům angažujícím se v ideologických i fyzických bojích, pozn. red.), že vzkazujeme lidem ze Západu, že jsme proti nim bojovali dvacet let a budeme bojovat dál dalších dvacet a ještě více let,“ řekl a zdůraznil potřebu odolnosti v odporu proti právům žen.

Přestože Tálibán sliboval tentokrát umírněnější vládu, po převzetí moci v srpnu 2021 se rychle vrátil k tvrdým veřejným trestům, mezi něž patří veřejné popravy a bičování, podobně jako za své předchozí vlády na konci 90. let.

OSN Tálibán za tyto praktiky ostře kritizovalo a vyzvalo vůdce země, aby s těmito praktikami přestali. Podle Achúndzády jsou ale práva žen, za která se zasazuje mezinárodní společenství, v rozporu s výkladem islámského práva šaría.

Jeho nynější výroky vyvolaly mezi Afghánci pobouření a někteří z nich vyzývají mezinárodní společenství, aby tlak na Tálibán zvýšilo. „Peníze, které dostávají od mezinárodního společenství jako humanitární pomoc, jim jen pomáhají v boji proti ženám,“ řekla deníku The Telegraph bývalá státní úřednice z Kábulu Tala.

„Jako žena se v Afghánistánu necítím bezpečně. Každé ráno začíná přívalem oznámení a příkazů, které nám ukládají omezení a přísná pravidla, zbavují nás i těch nejmenších radostí a hasí naději na lepší budoucnost,“ dodala.

„My, ženy, žijeme ve vězení,“ řekla Tala a dodala: „a Táliban nám ho každým dnem zmenšuje.“

Tálibán již dříve zakázal vzdělávání dívkám s výjimkou prvního stupně základních škol. Nad 12 let tak studovat už nesmí. „Hnutí Tálibán působí nenávratné škody afghánskému vzdělávacímu systému. Existují obavy, že vznikne ztracená generace zbavená možnosti kvalitního vzdělání,“ podotýká organizace Human Rights Watch. Tato organizace také uvádí, že situace v Afghánistánu je nejvážnější krizí v oblasti práv žen na světě.

Tálibán se zhostil moci nad Afghánistánem 15. srpna 2021 poté, co se z území této asijské země stáhli američtí vojáci. Ani po dvou a půl letech u moci vládu této radikální islámské organizace jako legitimního reprezentanta Afghánistánu neuznal žádný stát světa. Hlavním problémem – a to i z pohledu konzervativních muslimských států – je právě výrazné omezování práv ženské části populace.

Proti omezení práv se uskutečnily v roce 2021 protesty, které byly krutě potlačeny. Ženy byly propuštěny z práce, začaly se také odstraňovat billboardy ukazující ženské tváře. Novináři, kteří protesty na místě dokumentovali a psali o nich, byli Tálibánem krutě potrestáni bitím obušky, elektrickými kabely a bičem.