Článek
O čem byla vaše jednání?
Probírali jsme česko-syrské ekonomické vztahy. Během války v Sýrii toho teroristické skupiny hodně zničily včetně řady zařízení, která vybudovali Češi. Máme důvěru v český průmysl a českou technologii, a proto jsme s našimi přáteli ve vládě a s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a obchodu probírali možnosti a projekty, na kterých by se mohli podílet, až obnovíme mír a stabilitu. Přijel jsem s mnoha projekty v elektrárenství, kolem přenosových sítí, vodních zdrojů, infrastruktury a průmyslu.
Proč jste si však vybrali zrovna Česko?
Rozhodnutí syrského vedení je nenabídnout žádný projekt těm zemím, které Sýrii nepomáhaly. Nikdy bychom neměli navrhnout spolupráci zemím, které podporovaly teroristické akce proti Sýrii. Je tu mnoho evropských zemí, které podporovaly teroristické činy proti Sýrii a syrskému lidu, při nichž byla zničena infrastruktura, ukradeno vybavení továren, při kterých byly zabity stovky tisíc nevinných lidí, žen i dětí.
ČR odvedla skvělou práci a každý bude litovat, že se nechoval jako česká vláda.
Na druhou stranu jsme od počátku viděli, že pozice ČR byla logická, moudrá – nebyla nepřátelská ani k syrskému lidu, ani k syrské vládě. Proto jsme pro obnovu vybrali své přátele.
Jak důležitou roli při rozhodování hrálo to, že v Damašku ČR neuzavřela velvyslanectví, jež pak zastupovalo i zájmy dalších zemí?
To bylo to nejchytřejší rozhodnutí ČR: bez fungující ambasády a velvyslankyně Evy Filipi by Evropané a Američané přišli o hodně. Eva Filipi je odvážná dáma, žila dál v Damašku v obtížných podmínkách. I když na město padaly bomby, chovala se normálně, nepropadala panice, zatímco jiná velvyslanectví opustila zemi. ČR odvedla skvělou práci a každý bude litovat, že se nechoval jako česká vláda.
Už jsme řekli, že Sýrie utrpěla válkou značné škody. Nevím, jaká je jejich výše, obnova si ale jistě vyžádá značné prostředky. Odkud půjdou?
Ptát se na to za stávající situace není divné. Sýrie byla válkou zničená, teroristické skupiny ničily vše včetně historických památek. Palmýra není jediná – cenné památky máme po celé zemi: kde v Sýrii kopnete, tam narazíte na historii. Náš prezident odhadl škody z války na více než dvě stě miliard dolarů, ale syrská vláda nebankrotuje. Pořád ještě máme nějaké finance. Zejména při projektech, s nimiž jsem do ČR přijel, nám podpora bank a finančních institucí obou zemí pomůže najít zdroje pro jejich financování.
Uvažujete o půjčce?
Rozhodně budeme potřebovat pomoc. Přitom než propukla krize v zemi, Sýrie nebyla vůbec zadlužená.
Bavíme se o tom, co bude po válce, ale ta ještě neskončila, týká se mnoha různých skupin s různými zájmy. Kurdové asi budou žádat o větší autonomii, ne-li samostatnost. Jak chcete tyto problémy řešit?
Od začátku jsme věřili v politické řešení. Věřili jsme, že cizí země skončí vměšování do vnitřních záležitostí a zastaví financování útoků teroristických skupin. Nyní lépe rozumíme okolnostem, které k této válce vedly.
Máme plán pro politické řešení: ustavíme vládu široké národní jednoty, v té bude zastoupena současná syrská vláda, opozice, jednotlivci a ženy. Tato vláda provede zemi přechodným obdobím, kdy ústavní výbor navrhne novou ústavu. O ní se uskuteční referendum. Poté, co lid ústavu schválí, proběhnou na jejím základě všeobecné volby. A z nich vzejde nová vláda, která povede zemi.
Ale pořád je tu otázka Kurdů, kteří také bojují proti Islámskému státu a už dali najevo, že budou chtít přinejmenším větší autonomii, možná i nezávislost.
Všechny rezoluce Rady bezpečnosti vyjádřily potřebu zachovat jednotu a územní celistvost země. Měli bychom postupovat v tomto duchu. Sýrie není velká země, jež by se mohla dělit. Ale měli bychom tuto otázku nechat na syrském lidu.
Nemluvím o nezávislém Kurdistánu, ale o iráckém modelu autonomie.
Doufáme, že se to nevyvine tímto směrem, protože Sýrie je menší než Irák. Kurdové nejsou jen syrská Sjednocená demokratická strana (PYD), v zemi máme mnoho Kurdů. Jsme přesvědčeni, že Kurdové jsou součástí Sýrie – jsou to Syřané, Syřany tvoří všechny denominace, které tu žijí po tisíciletí. Ano, je tu otázka kurdského jazyka, ale i nyní se kurdština učí na damašské univerzitě. Chtějí-li ji učit ve školách na severu Sýrie, je to na nich za podmínky souhlasu syrské vlády.
Jak důležitá pro vás byla pomoc Ruska?
Postoj Ruska a jeho zapojení do boje proti terorismu v Sýrii představovalo klíčový faktor porážek, kterým čelí Islámský stát, Fronta an-Nusra a další ze seznamu teroristických skupin schváleného Radou bezpečnosti. Rusové odvedli velký kus práce.
Velmi oceňujeme roli Hizballáhu v Sýrii, protože zabránil, aby se teroristé infiltrovali do Libanonu.
Není to ale něco za něco?
Nikdy jsme neměli podezření, že by záměrem Ruska bylo okupovat Sýrii nebo ji využít. Byla to přátelská pomoc a většina ruských sil nasazených v Sýrii se už vrátila domů. Rusku ale děkujeme, stejně jako děkujeme české vládě, že pochopila situaci v Sýrii. Děkujeme všem zemím, které neuvalily sankce na Sýrii, protože sankce ohrožují každodenní život, dopadají na obyčejné lidi, ne na vlády.
Podporu ale poskytl i Írán a libanonské hnutí Hizballáh. Souhlasíte s názorem, že by jejich bojovníci měli odejít?
Rozhodně. Experti z Islámské republiky Íránu radí naší armádě, jak bojovat s terorismem. Jsem si jist, že ve chvíli, kdy skončí tento boj, nemají žádné oprávnění zůstat v Sýrii. Velmi oceňujeme roli Hizballáhu v Sýrii, protože zabránil, aby se teroristé infiltrovali do Libanonu. Kdyby to neudělal, teroristé by každý den zabíjeli v ulicích Bejrútu lidi. Ale oni nám pomohli i v Sýrii. Věříme, že po ukončení bojů v Sýrii se všichni vrátí do zemí svého původu.
Co si myslíte o posledních výrocích izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by Golanské výšiny měly zůstat Izraeli a mezinárodní společenství by to mělo akceptovat?
Sýrie to okamžitě odmítla. Na izraelském rozhodnutí anektovat Golanské výšiny není nic nového, sahá do roku 1981. Jestli tam chtějí zesílit své osadnické aktivity, tak jsme schopni se s tím na určitou dobu smířit, ale anektovat okupovaná teritoria je naprosto nepřijatelné. To měly Spojené národy odsoudit, protože rezoluce Rady bezpečnosti č. 478 izraelské rozhodnutí anektovat syrské Golanské výšiny neakceptuje a každý rok se objevují rezoluce Valného shromáždění OSN, proti nimž hlasuje jen jediná strana – Izrael.
Ani USA nepodporují anexi syrských Golan. Netanjahu chce zneužít situace, kdy je Sýrie zaměstnaná vnitřními problémy. Ale on se mýlí, jednou se bude muset Izrael ze syrských Golan zcela stáhnout na linii ze 4. června 1967.
Izraelský server Ynet zmiňoval, že ruská letadla vzlétala i proti izraelským letadlům. Opravdu nad Sýrií operují izraelská letadla?
Ano, někdy podnikají v syrském vzdušném prostoru útoky proti určitým objektům. Naposled útočila před jedním dvěma měsíci. Izrael musí vědět, že bude platit cenu za agresi proti svrchovanosti Sýrie.
Jaké to je, jednat v Ženevě s některými členy saúdské delegace, kteří mají blízko k teroristickým organizacím?
Mnoho z nich dokonce působilo přímo v teroristických skupinách, jako je IS, který je spojencem an-Nusry. Saúdská Arábie chtěla na jednání i Frontu an-Nusra, ale Rusové to odmítli, protože nebude žádný mír, když podobné organizace budou u jednacího stolu. Tito lidé nechtějí mír. Ti, kdo pomáhají Frontě an-Nusra, budou čelit dobře známému konci: Když se hraje nebo tančí s ďáblem, je to velmi nebezpečné a není to hra rozumných lidí.