Hlavní obsah

Syn nacistického sběratele Gurlitt nehodlá vrátit ani obraz

Syn nacistického obchodníka s uměním Cornelius Gurlitt, v jehož bytě se našly obrazy, částečně zabavené Židům, za miliardu eur, se k případu poprvé vyjádřil v rozhovoru s německým zpravodajským magazínem Der Spiegel. Vzkázal v něm, že dobrovolně nic nevrátí a chce si všechny obrazy nechat.

Foto: Michael Dalder, Reuters

Melancholická dívka Ernsta Ludwiga Kirchnera z Gurlittovy sbírky

Článek

Gurlitt žil desítky let zcela v ústraní ve svém mnichovském bytě, obklopen 1406 obrazy nesmírné hodnoty. Až před dvěma týdny se osmdesátiletý muž dostal do ohniska zájmu německých i světových médií. Německé úřady oznámily, že celníci a policisté u něj v roce 2012 při domovní prohlídce našli umělecký poklad.

"Dobrovolně nic nevrátím," vyjádřil se nyní poprvé ke kauze, v níž jde o díla, která patřila židovským sběratelům, nebo byla majitelům zabavena jako "zvrhlé umění". Tak nacistický režim označoval umělecká díla propagandou považovaná za "neněmecká" či "degenerovaná".

Gurlitt tvrdí, že jeho otec získal umělecká díla legálně. Německá justice a veřejnost prý všechno vykreslují chybně. Gurlit tvrdí, že státnímu zastupitelství už dodal dostatek důkazů, které z něj snímají jakékoli podezření.

Foto: Michaela Rehle/Files , Reuters

Bytový dům v Mnichově, kde syn obchodníka s uměním z nacistické éry Cornelius Gurlitt ukrýval stovky zabavených obrazů.

Německé úřady nyní Gurlitta vyšetřují kvůli daňovým podvodům a zatajování skutečností. "Přece nejsem Boris Becker, co po mně lidé chtějí?" ohradil se proti obviněním dědic sbírky s poukazem na případ německého tenisty, jenž byl v roce 2002 odsouzen k podmíněnému trestu a pokutě za krácení daní.

Foto: Michael Dalder, Reuters

Obraz Franze Marka Koně v krajině, který byl v Gurlittově sbírce |

"Přece s těmi obrazy mohli počkat, až zemřu," komentoval také zabavení uměleckých děl. "Proč ty obrazy nenechali na místě a neodnášeli si vždy jen ty, které chtěli zkoumat?" pokračoval v Gurlitt v sérii otázek.

Rodinná sbírka, kterou zdědil, prý pro něj byla smyslem života. "Víc než své obrazy jsem nic nemiloval," přiznal se a prohlásil, že nikdy nespáchal trestný čin. Poznamenal, že pouze chtěl žít se svými obrazy. "Co je to za stát, který předvádí mé soukromé vlastnictví?"

Foto: Michael Dalder, Reuters

Neznámý obraz Marka Chagalla z Gurlittovy sbírky

Německý tisk nedávno uvedl, že vyšetřovatelé z Celního kriminálního úřadu dospěli k závěru, že velká část zabavené sbírky Corneliu Gurlittovi skutečně patřila po právu.

Podle zpravodajského magazínu Focus ale chtějí pracovníci kancléřství a bavorské justice Gurlitta přimět k tomu, aby obrazy, z nichž 590 bylo údajně ukradeno Židům, státu dobrovolně přenechal. Výměnou za to by prý mohlo být zastaveno trestní řízení.

Foto: Michael Dalder, Reuters

Dva obrazy expresionitsy Otto Dixe, které vlastnil Gurlitt

Vyšetřování kvůli daňovým podvodům je ale sporné a možná bude muset být beztak zastaveno. Deník Süddeutsche Zeitung totiž ve svém sobotním vydání s odvoláním na bavorské úřady napsal, že Gurlitt odváděl daně ze "skromných příjmů" v Rakousku, kde má nahlášeno trvalé bydliště v Salcburku.

Foto: Dominic Ebenbichler, Reuters

Salcburkský dům Cornelia Gurlitta

Z pohledu státního zastupitelství v bavorském Augsburgu by se přesto mohla na Gurlitta vztahovat daňová povinnost v Německu. "Z daňového hlediska není relevantní bydliště, ale hlavní domácnost a pro určité daně ani to ne," řekl agentuře DPA augsburský vrchní státní zástupce Reinhard Nemetz.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám